S obnovou pražského metra po povodních pomáhali v roce 2002 i Dánové

Ničivá povodeň vyřadila přesně před deseti lety z provozu více než dvě třetiny pražského metra a způsobila škodu za sedm miliard korun. Voda tehdy vystoupala o téměř dva metry výš, než se v povodňových plánech počítalo. Nikdo si také do té doby neuvědomil, co udělá tlak vody v místech, kudy zábranami v tunelech procházejí kabely. Pokud by ale teď do Prahy dorazila srovnatelná povodeň, do metra už by se voda dostat neměla.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zaplavený vstup do stanice metra Křižíkova. Trasa B se ocitla pod vodou od Vysočanské po Smíchovské nádraží

Zaplavený vstup do stanice metra Křižíkova. Trasa B se ocitla pod vodou od Vysočanské po Smíchovské nádraží | Foto: Jan Rosenauer

Pomoci má především protipovodňová ochrana podél Vltavy, do které investovalo hlavní město v uplynulých letech téměř čtyři miliardy korun. Dalších skoro sedm miliard korun stály opravy ve zničeném metru.

„Myslím, že to hlavní a nejdůležitější, co bylo vybudováno, byla snaha, aby se ta voda, kdyby se případně opět hladina zvedla, pokud možno nedostala do blízkosti stanic a nemohl tam působit ani vlastně hydrostatický tlak toho vztlaku zespodu,“ přibližuje úpravy zabezpečení metra Josef Němeček, který má v dopravním podniku na starosti právě metro.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportér Petr Sehnoutka přibližuje škody, které napáchala velká voda v pražském metru

Ze zatopeného metra vyčerpali hasiči před deseti lety dvě a půl miliardy litrů vody. Do podzemí natékala dva dny, ven ji dostávali tři měsíce. S čerpáním vody přijeli pražským hasičům pomoci i kolegové ze zahraničí. Ve vestibulech pracovali necelé dva týdny.

„Přijel Norinberk, přijel Berlín a velká výprava byla 70 hasičských vozidel z Frankfurtu nad Mohanem. A Dánové se sami ozvali. Přijeli, byly s nimi problémy, protože to bylo takové trošku živelné, ale nakonec se podařilo je ubytovat. Ale největší problém byly pohonné hmoty,“ vzpomíná šéf hasičů Dopravního podniku Michal Wowesný.

Tuny vzácných tiskovin bylo nutné po povodních v roce 2002 vysušit a očistit

Číst článek

„Největší přítok byl právě na tu Staroměstskou a Malostranskou a Němci měli ta čerpadla o výkonu 12 tisíc litrů za minutu, což byla super čerpadla, tak proto byli Němci nasazeni na tuhle stanici. Dánové měli taky výkonná čerpadla, tak byli na stanici Vysočanská, protože tam byl taky silný přítok vody,“ dodává.

Vyšetřování příčin zatopení podzemní dráhy trvalo téměř rok. Podle kontrolorů byl jediným viníkem vodní živel.

Petr Sehnoutka, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme