Se stavbou Novomlýnské brány v pražské Revoluční ulici ministerstvo nesouhlasí

Ministerstvo kultury rozhodlo, že Magistrát hlavního města musí znovu projednat plány investora, který chtěl v pražské Revoluční ulici u Vltavy postavit ambiciózní projekt Novomlýnské brány. Nad zastavěním prázdného místa, které je považováno za vstupní bránu do Starého města, si architekti lámou hlavu už půl století.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novomlýnská brána - čelní pohled z křižovatky

Novomlýnská brána - čelní pohled z křižovatky | Foto: arch. kancelář DaM

Od chvíle, kdy bagry v roce 1940 srovnaly se zemí ohromnou stavbu Eliščiných lázní, nedala vzniklá proluka architektům spát. Řada z nich chtěla volný prostor v Revoluční ulici zastavět.

Tuto možnost dostala kancelář DaM. „Náš úkol v tomto směru byl podobný úkolu zubaře, který na dané místo má udělat něco, co perfektně sedne a co zároveň není něčím, co by křičelo do okolí,“ říká architekt Petr Burian.

Když loni v lednu Burian představoval projekt Novomlýnské brány netušil, jak moc rozporuplné reakce návrh způsobí. Stavba nepočítala s klasickými okny, měla abstraktní tvar a pokrytá měla být plechem. Už tehdy teoretik moderní architektury Rostislav Švácha upozorňoval na to, že plánovaná stavba do Revoluční ulice nezapadne:

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Michaely Veteškové o nesouhlasu ministerstva kultury se stavbou Novomlýnské brány v pražské Revoluční ulicii

„Už od počátku se vydali chybnou cestou. Oni tomu říkají sochařské tvary, ale podle mě jde tady opravdu o takový tvarový autismus, který nenavazuje žádný kontakt se svým okolím.“

Proti návrhu tehdy vystoupil i současný ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu Praha Ondřej Šefců, který s novým rozhodnutím ministerstva kultury souhlasí.

„Není možné, aby se to bralo jako úplně volná stavební parcela, na které se dá dělat úplně cokoliv. Není to zelená louka. Je to součást nesmírně cenného městského prostoru, kde platí nějaká pravidla,“ říká Ševců.

Podle Šefců je památkový ústav ochotný o variantách zastavění prostoru vyjednávat, ale nepřipouští, že by dovolil investorovi v Revoluční ulici postavit přesně to, co původně zamýšlel.

„Pokud by investor v tuto chvíli podal, co podal, tak já za sebe mám jasno. Předpokládám, že ten návrh, který byl tak dramaticky projednáván a v tuto chvíli je z hlediska nejvyšší instance, tedy ministerstva kultury, dán k ledu, musí být nějakým způsobem přehodnocen,” dodává Ševců.

Architekti z ateliéru DaM podle posledních zpráv ve svých plánech pokračují.

Michaela Vetešková, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme