Signatáři výzvy Za novou Prahu volají po koncepci rozvoje hlavního města

Hlavnímu městu chybí zásadní, ucelená a dlouhodobá koncepce rozvoje. A ten je příliš poznamenán momentálními zájmy politických kruhů, které jsou právě u kormidla na magistrátu. Tvrdí to skupina architektů, urbanistů, vědců a dalších odborníků podepsaných pod výzvou Za novou Prahu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karlův most

Karlův most | Foto: Tomáš Adamec

Výzvu dnes adresovali pražským zastupitelům. Podle jednoho z jejích iniciátorů, historika umění Dana Merty, ředitele Galerie Jaroslava Fragnera, je základním problémem to, že Praha v posledních letech zaspala.

„Ona samozřejmě musela dořešovat ten historický relikt socialismu a komunismu, ale nevyvíjí se tak, jak se vyvíjejí ostatní srovnatelná města v Evropě, jako například Kodaň, Vídeň či Hamburk. A základ je, že není hlavně veden dialog s odbornou veřejností,“ řekl Merta v Ozvěnách dne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výzvu Za novou Prahu představil v Ozvěnách dne historik umění Dan Merta

„Samozřejmě na začátku 90. let fungoval sbor primátora pro urbanismus, architekturu a podobně, ale v současnosti už nefunguje a dialog s odbornou veřejností není veden. A to je ta základní chyba.“

Podle Dana Merty by také bylo žádoucí připravit systémové změny v městských organizacích odpovědných za plánování rozvoje, aby v jejich čele stáli respektovaní odborníci, nikoli politicky pověření manažeři.

„Samozřejmě rozhoduje politik, ale politik musí naslouchat odborníkovi. To je základní věc. My voláme potom, aby Praha si provedla analýzu svého rozvoje v letech 1990-2010.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Rádiu Česko o iniciativě Za novou Prahu informovala redaktorka Lenka Buriánková

„Aby uspořádala například mezinárodní workshop, aby se vedla diskuse i s odborníky ze zahraničí o strategii rozvoje města ne na 5, 10 let, ale na 20, 30 let. Aby tady byla jasná vize, kam se Praha bude v rámci evropského kontextu ubírat,“ zdůraznil Merta.

Jeden z tuzemských nejuznávanějších architektů posledních dvaceti let Josef Pleskot je ale k iniciativě Za novou Prahu prozatím kritický, považuje ji za slabou.

„Pro politiky je nástroj architektury a urbanismu velmi důležitá složka jejich činnosti. A tudíž nejde o žádný konsenzus mezi takzvanými odborníky z oblasti architektury a urbanismu a politiky. Ale prostě jde o pochopení, že politika bez těchto nástrojů špatně funguje a architekti a urbanisti bez politiků také vlastně špatně fungují. Tohle já v té výzvě postrádám, a kdyby to tam bylo, tak jsem ochotný se za to velmi přimlouvat,“ tvrdí architekt Josef Pleskot.

Veronika Sedláčková, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme