Skanzen v Kouřimi se po desítkách let plánování dočká rozšíření
Dlouhá desetiletí plánované rozšíření skanzenu v Kouřimi na Kolínsku má konečně zelenou. Středočeský kraj se totiž po letech dohodl s restituentem pozemků, bez kterých by se dostavba cenných památek lidové architektury neobešla. První chalupy nebo i hospodářské stavby, které teď rozložené čekají v depozitářích, by mohly být znovu postaveny už příští rok. Dlouhodobější plány pak počítají dokonce s obnovou kdysi věhlasného kostela.
Kostel svatého Jana Křtitele ze 13. století patřil k nejvýznamnějším památkám středních Čech. Stával v Dolních Kralovicích na Benešovsku, kde ale musel v 70. letech minulého století ustoupit vodní nádrži Želivka. Do Kouřimského skanzenu byly poté přeneseny všechny zachovalé stavební prvky zaniklé památky. Ty zatím čekají na své znovuvzkříšení v jednom z depozitářů.
„Stavbu kostela plánujeme uskutečnit jako zcela samostatný projekt. A nevzdáváme naději, že tato dominanta našeho skanzenu jednoho dne skutečně vyroste,“ prozrazuje plány Vladimír Rišlink, ředitel kolínského Regionálního muzea, pod který skanzen spadá.
Ještě před několika měsíci to přitom vypadalo, že rozšíření muzea v přírodě je hudbou daleké budoucnosti. Jakékoli záměry nebylo možné dotáhnout do konce kvůli sporům o pozemky pod stávajícím areálem. Ty jsou pro rozvoj skanzenu nezbytné. Jejich majitel ale dlouho nechtěl přistoupit na dohodu se Středočeským krajem, který kouřimské muzeum lidových staveb zřizuje.
„Spor trval neuvěřitelných 20 let. A teprve v roce 2012 se ho podařilo ukončit dohodou s majiteli toho pozemku,“ říká Rišlink. Pracovníci muzea teď narychlo vyndávají ze stolů plány na dostavbu cenných památek lidové architektury. V depozitářích je jich rozložených nejméně dvanáct.
Pomohou evropské dotace
Díky evropským dotacím se tyto obytné i hospodářské stavby našich předků snad podaří postavit do dvou let. I když zmíněný kostel v rámci první části dostavby skanzenu světlo světa nespatří, podle Vladimíra Rišlinka se můžeme těšit na mnohé další architektonické památky - například na větrný mlýn z Borovnice v Podkrkonoší.
„Byl posledním českým větrným mlýnem německého typu. Je to vzácnost. Ten mlýn už bohužel nepostavíme jako originální stavbu, protože během desítek let uložení ve skanzenu je ten materiál už natolik poškozený, že ho není možné použít. Ale bude tady postavena přesná kopie mlýna,“ vysvětluje.
Přibude hospoda i nová brána
Na své znovuvzkříšení čeká také třeba hospodářská usedlost z Polabí nebo velká roubená rychta ze Strašic na Rokycansku, která kdysi sloužila jako hospoda.
„Další zajímavá stavba je dům bývalé vrchnostenské správy, který se nazýval laubovna a stával v Křivoklátu. Stavba v sobě obsahuje středověké konstrukce, které tam byly dodatečně použity jako vyřazený stavební materiál z nedalekého hradu Křivoklátu. Takže je to taková technická kuriozita,“ popisuje Rišlink.
Kouřimský skanzen by měl získat i zcela novou vstupní bránu se zázemím pro návštěvníky. Ani ta by ale svou podobou neměla narušovat atmosféru jakési staročeské vesnice jako vystřižené z dob našich prababiček.
