Sklářský průmysl překonal krizi, vzkvétá i díky novým technologiím
Před čtyřmi lety se mluvilo o definitivním konci českého sklářství. Zákazníci ztratili o české sklo a bižuterii zájem, cizinci si našli levnější náhražky z Asie. Velké i menší podniky v Česku krachovaly a propouštělo se ve velkém. Teď, čtyři roky poté, je situace naprosto jiná. Český sklářský průmysl díky tradici, novým nápadům, dobrému managementu a šikovným řemeslníkům a technologům zase vzkvétá.
České sklo má svoji zlatou éru za sebou, říkalo se často v poslední době. Ještě v roce 2009 to byla pravda, sklářský průmysl byl v naprosté krizi. Teď se mu podle čísel a slov firem daří skvěle. Potvrzují to i nezávislé studie. Jednu vypracoval doktor Vlastimil Hotař z Technické univerzity v Liberci.
„Českému sklářskému průmyslu se daří, na rozdíl třeba od toho evropského, kde došlo k poklesu, co se týče tržeb, co se týče zaměstnanosti. A český sklářský průmysl poslední dva roky v těchto dvou ohledech roste, daří se mu relativně dobře. Jde i o to, že propad byl relativně strmý, vlastně jsme začínali z relativně špatných čísel, ten růst je o to lepší.“
O současnou situaci českého sklářského průmyslu se zajímala reportérka Šárka Škapiková
Možná namítnete, že se vám moc nezdá, že by na tom české sklo bylo dobře, pokud nepatříte mezi sběratele skleněných figurek a nepijete doma vodu z českého křišťálu. Jenže český sklářský průmysl, to není jen křišťál. To je zkrátka sklo. A s tím jsme ve styku pořád.
„Hlavní změna je vlastně v tom, co se vyrábí. Když se podíváme na typický sortiment v roce 1991, to bylo bižuterní sklo a užitkové sklo, to klasické, co si pod sklem představíme. No a když se podíváme na rok 2012, už je to především to ploché sklo, sklo obalového charakteru, technické sklo, vlákna, to znamená produkty a materiál, pod kterým si mnoho lidí nepředstaví to, že je to právě ze skla.“
Něco na tom bude. Ráno se podíváte do skleněného zrcadla, zajdete do proskleného obchodu, koupíte si minerálku a jogurt ve skleněném obalu, zavoláte si z mobilu se skleněným displejem, pochválíte kolegyni skleněné korále, do počítače koukáte skrz skleněný monitor a tak dále.
Korálky do Afriky
Největší výhoda českého skla oproti konkurenci z dalších světových zemí, hlavně těch asijských, je tradice, velká kvalita, patenty a také velmi šikovná pracovní síla. O české sklo je zájem. Například v Africe nechtějí domorodci pro svoje tradiční umění jiné korále než ty z Jablonce, jak říká historik Pavel Nový.
„Ve střední Africe se dodnes běžně používají jablonecké korálky k tomu, že si je přetaví a dělají z nich takové velké korále s velkou dírou, a chtějí jenom jablonecké.“
Ty se jim prý zdají nejkvalitnější, italské a asijské zboží prý Afričanům nevyhovuje. A nejen Afričané chtějí české sklo. Většina českých výrobků jde na export. Ať už jde o lahve na pití, luxusní lustry, okenice, bižuterii nebo skleněné prvky do luxusních sportovních vozů.
Sklářský průmysl zaměstnává 17 a půl tisíce lidí. A budou potřeba další, hlavně ti technicky a řemeslně vzdělaní, říká ředitelka železnobrodské sklářské školy Zdeňka Laštovičková.
„Myslíme, že tradice odborného školství v České republice je velká a společnost určitě do budoucna bude moci na těchto lidech stavět.“
