Slánské muzeum čeká modernizace, změny udělalo i ve stálé expozici
Třináct milionů korun bude stát modernizace Vlastivědného muzea ve Slaném. Město na ni získalo evropskou dotaci, takže z vlastního rozpočtu zaplatí jen necelé čtyři miliony korun. Se stavbou se začne ještě letos a muzeum bude díky novému výtahu konečně i bezbariérové. Novinky si pro návštěvníky připravilo i ve stálé expozici.
Hrací hodiny, které ukazuje průvodkyně Vlastivědného muzea ve Slaném Blanka Pixová, patří mezi nejoblíbenější exponáty. Jsou unikátní i proto, že je na nich zachycena veduta města Slaného s kostelem sv. Gotharda a zmizelou Pražskou bránou, která údajně patřila k nejhezčím ve středních Čechách.
„Je tady vidět i ten obyčejný lidský život. To je na tom půvabné. Přes hradební zeď se dívá zvědavý pán, máma tady věší prádlo,“ říká průvodkyně Blanka Pixová.
Mají tu ale ještě jedny hrací hodiny, z těch se line melodie české státní hymny.
Slánské muzeum, založené v roce 1885, sídlí v bývalé piaristické koleji. A letos ho čekají významné změny. Město totiž letos konečně začne s jeho modernizací za třináct milionů korun, na kterou získalo evropskou dotaci.
Vedle úprav výstavních prostor a vybudování výtahu se největší změna bude týkat venkovního atria, které slouží i městské knihovně.
„Dvůr byl původně součástí piaristické koleje, blížil se svým pojetím podobě rajského dvora. Byla to taková klidová zóna pro rozjímání. Bohužel v této době je v technicky velmi neutěšeném stavu. Fasády opadají, povrch je asfaltový. Není tam žádné posezení. Veřejnost tam dnes z bezpečnostních důvodů raději ani nepouštíme,“ popisuje ředitel muzea Jan Čečrdle.
Atrium by po úpravě mělo připomínat právě ten prostor, jaký byl v minulosti. Bude z něj odpočinková zóna, ve které se budou konat i kulturní akce.
Do letošní sezony, zahájené v březnu, jde muzeum ještě s dalšími novinkami. Stálá expozice má nejen nový výtvarný styl, ale je také rozšířená o dvě vitríny. V jedné je soubor historických, hlavně párových svícnů, které si manželé stavěli vedle postele. V expozici dějin města je pak k vidění skříňové Františkánské nekrologium.
„Je takovou malovanou skřínkou, na které je poměrně komplikovaný symbolický obraz ze 17. století. Vypovídá o pojetí víry mezi františkány, kteří tady ve Slaném sídlili. Uvnitř byl umístěn restaurovaný seznam zemřelých františkánů,“ uvádí Čečrdle, podle kterého je nekrologií v Česku velmi málo a takto výtvarně zdařilých ještě méně.
