Spor Židovské obce a policie o pozemky v Brně-Pisárkách vrátil ÚS na začátek
Ústavní soud (ÚS) znovu otevřel spor o některé pozemky pod sportovištěm v Brně-Pisárkách. Justice nemovitosti původně přiznala Židovské obci. Nyní musí kauzu znovu projednat Městský soud v Brně a pravděpodobně rozhodne ve prospěch policie. Ústavní soudci dospěli k závěru, že zákon o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem nelze v tomto případě aplikovat.
Úspěšnou ústavní stížnost podala jihomoravská policie, která areál využívá k výcviku, stejně jako strážníci a hasiči. Sportoviště slouží také veřejnosti. Na sporných pozemcích jsou například tenisové kurty, hřiště nebo trávníky.
O parcely u řeky Svratky přišli Židé poprvé za druhé světové války. Po jejím skončení se pozemky znovu dostaly do správy tehdejšího spolku Židovský dům v Brně. V roce 1950 pak spolek parcely za 520 tisíc korun prodal státu.
Současná justice rozhodla o převodu na Židovskou obec až po intervenci Nejvyššího soudu, který dospěl k závěru, že prodej se odehrál v tísni a za nevýhodných okolností. Proto se prý na situaci může vztahovat zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem.
S tímto právním názorem ale Ústavní soud nesouhlasí. Speciální norma podle něj nemůže napravovat údajnou křivdu, která vznikla až v roce 1950. Podmínky převodu prý navíc nebyly nápadně nevýhodné.
„Problém je v tom, že tento zákon zákonodárce výslovně omezil pouze na křivdy vzniklé v době nacistické okupace. Soudy nemají právo k tomu, aby ony ze své vlastní iniciativy řekly, že budou napravovat i tyto jiné křivdy,“ vysvětil soudce-zpravodaj Jan Musil.
Podle ústavní stížnosti napravilo majetkovou křivdu už poválečné vrácení pozemků. Policie argumentovala také tím, že sporné nemovitosti tvoří funkční celek, který stát potřebuje jako výcvikovou a logistickou základnu speciálních útvarů Policie ČR.
Zvětšit mapu
