Úspěšnou ústavní stížnost podala jihomoravská policie, která areál využívá k výcviku, stejně jako strážníci a hasiči. Sportoviště slouží také veřejnosti. Na sporných pozemcích jsou například tenisové kurty, hřiště nebo trávníky.

O parcely u řeky Svratky přišli Židé poprvé za druhé světové války. Po jejím skončení se pozemky znovu dostaly do správy tehdejšího spolku Židovský dům v Brně. V roce 1950 pak spolek parcely za 520 tisíc korun prodal státu.

Současná justice rozhodla o převodu na Židovskou obec až po intervenci Nejvyššího soudu, který dospěl k závěru, že prodej se odehrál v tísni a za nevýhodných okolností. Proto se prý na situaci může vztahovat zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem.

S tímto právním názorem ale Ústavní soud nesouhlasí. Speciální norma podle něj nemůže napravovat údajnou křivdu, která vznikla až v roce 1950. Podmínky převodu prý navíc nebyly nápadně nevýhodné.

„Problém je v tom, že tento zákon zákonodárce výslovně omezil pouze na křivdy vzniklé v době nacistické okupace. Soudy nemají právo k tomu, aby ony ze své vlastní iniciativy řekly, že budou napravovat i tyto jiné křivdy,“ vysvětil soudce-zpravodaj Jan Musil.

Podle ústavní stížnosti napravilo majetkovou křivdu už poválečné vrácení pozemků. Policie argumentovala také tím, že sporné nemovitosti tvoří funkční celek, který stát potřebuje jako výcvikovou a logistickou základnu speciálních útvarů Policie ČR.

ČTK, Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít