Starostové brdských obcí jednali o budoucnosti vojenského prostoru
O záměrech s vojenským prostorem Brdy se dnes jednalo v Trokavci na Rokycansku. Pokud armáda území opustí a vláda vojenský prostor zruší, měly by se pozemkové poměry vrátit k původnímu stavu z roku 1927. Představitelé obcí Středočeského kraje s tím ale nesouhlasí a zastávají názor, že jako většinový vlastník by měl území spravovat Středočeský kraj.
„Jsme jedna z obcí, která tam má největší majetek, 194 hektarů a nemůžeme se k tomu dostat,“ stěžuje si starosta Dobříva Milan Kozlík.
Podobně jsou na tom ale i další brdské obce Plzeňského kraje. Starostové obcí se tak shodují, že pokud bude vojenský prostor Brdy zrušen, vlastnictví pozemků by se měl vrátit k původnímu stavu z roku 1927.
Obcím ale prioritně nejde o návrat majetku. Hlavním cílem je, aby po zrušení vojenského prostoru Brdy mohly bez omezení rozhodovat na území své obce. To by podle hejtmana Plzeňského kraje Milana Chovance návrat k původním katastrům vyřešil.
„Některým našim obcím dnes katastr končí 20 metrů za poslední chalupou, což by paradoxně mohlo znamenat, že by si mohli ve stavebním řízení řešit například stodolu na území Středočeského kraje a vlastní stavení v Plzeňském kraji, to je to, čemu chceme předejít,“ uvádí hejtman Chovanec.
Rozhodne vláda
Rozhodující slovo bude mít ale vláda. Tak určí, zda bude vojenský prostor zrušen. Poté by se musel připravit zákon. Kraje současně ale také požadují, aby bylo území vyčištěné od munice. Po osmdesáti letech existence vojenského prostoru by tak náklady na vyčištění dosáhly řádově stovek milionů korun.
Na čem se ale zástupci obou krajů shodnou je budoucí koncepce území. Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec potvrdil, že cílem je vytvořit chráněnou krajinou oblast.
„Musí to být řízený proces, který by tam dostal cykloturistiku, pěší turistiku. Nedovedu si představit sjezdovky, ani mamutí hotely,“ uzavřel Chovanec.
