Stavbaři propojili budoucí stanici metra A Motol s Vypichem

Další etapa práce na prodloužení pražského metra A končí. Stavbaři odpoledne prorazili dvoukolejný tunel, který ústí do konečné stanice Motol. Nejkratší trasa pražského metra se prodlužuje o čtyři stanice z Dejvic až k nemocnici Motol, hotovo má být v roce 2014.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slavnostní prorážka dvoukolejného tunelu z budoucí stanice metra Motol na Vypich

Slavnostní prorážka dvoukolejného tunelu z budoucí stanice metra Motol na Vypich | Zdroj: ČTK

Do stanice Motol bude ústit dvoukolejný tunel, to znamená, že ve výsledku jím povedou obě koleje vedle sebe. Logicky tak musí mít větší profil než tubus pro jednu směrovou kolej.

Se stavbou dvoukolejných tunelů už stavbaři pražského metra mají zkušenosti. Poprvé se takový tunel stavěl na konci 90. let před stanicí Černý most.

V Motole se staví dvoukolejný tunel proto, že konečná stanice bude mít takzvaná boční nástupiště, podobně jako to známe třeba ze stanic Hlavní nádraží nebo Vyšehrad. Cestující si budou moci vychutnat i výhled z této povrchové stanice, která bude zakrytá rozsáhlou prosklenou klenbou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kam zatím dospěla výstavba dalších částí pražského metra, přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu reportér Jan Herget

Tunely z Motola do Dejvic zatím hotové nejsou. Na výstavbě metra je zajímavé, že se celá trasa nebuduje postupně, ale hned na několika místech zároveň. Z hlavní stavební jámy na Vypichu se současně razil jak zmíněný dvoukolejný tunel do Motola, tak dva traťové tunely směrem do Dejvic.

Razí je dva mechanizované štíty, Tonda a Adéla, a ty už se prokousaly horninou z Vypichu až do Veleslavína.

Současně s ražbou tunelů se stavějí také stanice. Hluboko pod povrchem už jsou nahrubo vyrubané stanice Petřiny, Veleslavín a Červený vrch. Na Petřinách se také razí tunel pro eskalátory.

Celé prodloužení trasy A má stát něco málo přes 21 miliard. Větší část z toho by se měla hradit z evropských fondů, ale zbytek, zhruba 8,5 miliardy, musí hlavní město zaplatit samo.

Praha to vyřešila tak, že si domluvila úvěr od Evropské investiční banky. Z tohoto úvěru může čerpat až 11 miliard korun, v první fázi si ale zatím půjčí jen tři miliardy. Pro Prahu je tento postup výhodný proto, že úvěr se uzavírá na dobu třiceti let, navíc s odkladem splatnosti šest let.

Jan Herget, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme