Stavbu dálnice D8 dál komplikují tisíce kubíků sesunuté zeminy. Vláda zatím řešení odložila
Odstranění a zabezpečení sesunutého svahu na stavbě dálnice D8 nad Litochovicemi nad Labem je stále v nedohlednu. Dnes měla o řešení situace jednat vláda. Rozhodnutí však odložila.
„Materiál k D8 je stále v legislativním procesu a vláda chce důkladně vypořádat veškeré resortní připomínky k návrhu řešení sesuvu. A to byl také hlavní důvod, proč byl tento bod z dnešního jednání vlády stažený,“ informuje mluvčí vlády Jan Hrubeš. Kdy o něm bude vláda jednat, zatím není jasné.
Situace je o to vážnější, že je potřeba sesunutý svah odstranit a zabezpečit co nejdřív. Sesuv je totiž přímo nad obcí Litochovice a mohl by se k ní přiblížit.
„V momentě, kdy nastanou podzimní měsíce, tak se dá očekávat zvýšený příliv srážek, mrazové cykly v zimě, a to je zásadně špatně i vůči bezpečnosti občanů Litochovic,“ vysvětluje nutnost urychleného řešení František Zuckerstein z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Oslovení lidé z obce pod svahem zatím ze sesuvu obavy nemají. Litochovický starousedlík Ivan Hauser pak poznamenává, že o problému se ví minimálně od 60. let minulého století. „Z toho geologického průzkumu věděli, že to tam je podmáčené, že by to mohlo ujet,“ tvrdí.
Samotné zabezpečení svahu může trvat až rok a půl. Podle Františka Zuckersteina by mohl a zvýšit bezpečnost a stabilitu dálnice D8 masivní zábrana s betonovými piloty.
Informační zpráva pro vládu hovoří o potřebné investici ve výši jedné miliardy, podle Zuckersteina to však bude méně, zřejmě polovina.
Problémy se sesuvy se dají čekat i dál
Další zabezpečení však zřejmě bude potřeba v budoucnu. „Ten sesuv se dal očekávat, dá se očekávat i sesuv v jiných místech relativně nedaleko a vlastně ta dálnice v tomto úseku bude po dobu celé své životnosti ohrožována obdobnými přírodními vlivy,“ vysvětluje geolog Valdimír Cajz, který před lety mapoval České středohoří nejen pro stavbu dálnice.
Půda se na dálnici u Litochovic sesunula v noci z 6. na 7. června 2013. Celkem vozovku pokrylo asi 500 tisíc metrů krychlových zeminy. Dálnici hlína zasypala na úseku dlouhém zhruba 200 metrů, v nejvyšším místě dosahovala masa zeminy 17 metrů.
I on říká, že se o problému ví minimálně od 60. let. Do budoucna bude podle něj potřeba kvůli svahům investovat do nákladných technických zabezpečení, kromě toho bude třeba stálý monitoring pohybu půdy.
„Takže máme dálnici na tom nejhorším úseku ve středohoří, v jakém jsme mohli mít, a vůbec bylo naprosto jedno, že odborníci tvrdili: Proboha, jenom tady tudy ne, všude jinde to je bezpečnější,“ podotýká.
To, že bude nutné prozkoumat a zabezpečit mnohem větší území kolem budoucí dálnice, se píše i ve vládním materiálu od České geologické služby a Ředitelství silnic a dálnic.
Na problém přitom neupozorňovali jen geologové, ale také ekologičtí aktivisté, kteří navrhovali vést dálnici dlouhým tunelem pod Českým středohořím.
