Sucho odkrylo v řece Moravě dřevěné kůly z 19. století, zřejmě sloužily k uvazování lodí

Nízká hladina řeky Moravy začíná vydávat zajímavá svědectví. Vody je v korytě tak málo, že je často vidět i to, co bývalo několik desítek let ukryto pod hladinou. Například u Mikulčic na Hodonínsku se teď objevilo několik řad dřevěných kůlů, které v minulosti sloužily pravděpodobně k uvazování lodí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sucho odkrylo v řece Moravě dřevěné kůly z 19. století | Foto: Štěpánka Kadlečková

Tajemná vodní stavba je vzdálená asi kilometr od slovanského hradiště v Mikulčicích.

Ještě nedávno vyčnívaly z vody jen špičky kůlů, teď je unikátní stavba vidět téměř celá. Vystupuje do výšky asi 1,5 metru nad hladinu.

„Když jsem tady byl v zimě, tak byly nahoře kůly jen tak centimetr dva. Jen se kolem nich vlnila voda, ani pořádně nebylo vidět, co tam vespodu je. Teď se to postupně obnažilo. Byl jsem velmi překvapen, jak je to krásně vidět a co všechno tady zůstalo,“ říká vedoucí památníku Slovanského hradiště František Synek.

Přehrát

00:00 / 00:00

V korytu řeky Moravy u Mikulčic se objevily neznámé dřevěné kůly. K čemu sloužily, zjišťovala na místě redaktorka Štěpánka Kadlečková

Dřevěná stavba pravděpodobně pochází z poloviny 19. století. Sloužit podle všeho měla k uvazování lodí, které po řece vozily dřevo, myslí si dlouholetý mikulčický kronikář Svatopluk Rutar.

„Připlula loď, na tu naložili 100 až 120 kubíků dříví a to vozili do Cáhnova – rakouského Hohenau – a dokonce i do Vídně,“ popisuje mikulčický kronikář.

Sucho odkrylo v řece Moravě dřevěné kůly z 19. století | Foto: Štěpánka Kadlečková

Zdejší lužní lesy patřily v minulosti Lichtenštejnům, se svozem dříví pomáhali obyvatelé vesnic v okolí Moravy.

„Původně jezdili tak, že štanglovali, to znamená, že měli tyče a odráželi se. Tam, kde byl rovný břeh, si natáhli lana a táhli to na lanech. V druhé polovině 19. století měli parníček, říkali mu Luisa, tak už to měli jednodušší,“ vysvětluje Svatopluk Rutar.

S rozpadem Rakouska-Uherska doprava dříví po řece zanikla.

Štěpánka Kadlečková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme