Těžařům se v Náchodě nepodařilo rozptýlit obavy starostů
Obyvatelé severovýchodních Čech se bouří proti plánovanému průzkumu ložisek břidlicových plynů. Bojí se totiž poškození přírody. Se starosty obcí Náchodska a Trutnovska, kterých se průzkum týká, se dopoledne v Náchodě sešli zástupci těžařské firmy.
Firmě se však starosty o bezpečnosti těžby přesvědčit nepodařilo. Šedesát starostů a starostek dokonce v poledních hodinách schválilo a podepsalo deklaraci, kde průzkumné vrty odmítají a bojí se o životní prostředí.
Při debatě s firmou Hutton Energy bylo zřejmé, že její zástupci starosty nepřesvědčili a že jim zástupci obcí nedůvěřují. Starostové také připomínají, že tato schůzka měla proběhnout před vydáním rozhodnutí k průzkumu.
Zástupci těžařské firmy naopak zopakovali, že chtějí provést průzkum šetrně, a tvrdili, že technologie frakování je vyzkoušená a bezpečná.
Na jednání byl i zástupce ministerstva životního prostředí, které předběžně vymezilo území, kde by měl průzkum probíhat. Zástupce resortu souhlas s průzkumem hájil tím, že vše proběhlo podle zákona. A to i přesto, že negativní stanovisko k chystanému kroku zaujalo pět ze šesti úřadů, které k tomuto problému měly co říci.
Průběh dnešních protestů i jednání sledoval v Náchodě reportér Českoho rozhlasu Jiří Fremuth
Připomněl však také, že rozhodnutí není pravomocné a že odvolání obcí je na programu ministerské rozkladové komise 16. března.
Protest začal již v osm hodin ráno před náchodským hotelem. Tam potom probíhalo jednání zástupců těžařské firmy Hutton Energy a starostů obcí, jež spadají do vytyčených 800 kilometrů čtverečních, kde by měly být prováděny testovací vrty.
Na protestu se sešlo zhruba 500 odpůrců těžby. Jako symbol rizika znečištění dokonce přivezli na náměstí fekální vůz, do kterého se podle organizátorů vejde pouhá šestnáctina chemikálií, které by těžařská firma v případě povolení těžby napumpovala do země v jediném vrtu.
Expert na těžbu plynu: Technologie vrtu dovolí ochránit zdroje povrchových vod
Číst článek
Protest trval dvě hodiny. V regionu se podepisují hned dvě petice, což značí velkou nespokojenost obyvatel s možným rizikem těžby.
Břidlicový plyn by podle zastánců těžby snížil závislost České republiky na dovozu plynu. Každý vrt podle nich kvůli ochraně životního prostředí zkoumají vodohospodáři a izolační prvky zabraňují, aby nedošlo ke znečištění vody. Ložiska břidlicového plynu se navíc nacházejí mnohem hlouběji než ložiska pitné vody. Na hrozbu kontaminace se přesto odvolávají odpůrci těžby.
Jiří Malík z koalice STOP HF a geolog Juraj Franců diskutovali o těžbě břidlicového plynu
Zachování pitné vody je větším veřejným zájmem než možnost těžit plyn, jehož zásoby jsou stejně jen omezené, upozorňuje s odvoláním na své informace Jiří Malík z koalice STOP HF, která protestuje proti technologii používané při získávání břidlicového plynu.
„Máme vědecké materiály z Evropského parlamentu, kde jsou tisíce havárií v Americe – vybuchl tam dokonce nějaký dům, občas vybuchne studna, metan proniká do pitné vody a tak dále. Já naprosto nechápu, jak v dnešní době, kdy každý občan se může kouknout na internet, jak to vlastně je, může někdo tvrdit něco takového,“ říká s tím, že v hustě zalidněné Evropě nejsou pro těžbu dostatečně odlehlé oblasti.
„Kdyby ty firmy kontaminovaly zdroje pitné vody, tak by už dávno byly zavřené, protože by je žalovali. Samozřejmě ohrozit kvalitu pitné vody, to je velice nebezpečná věc a určitě by to nebylo bez povšimnutí,“ podotýká geolog Juraj Franců z České geologické služby. Domnívá se také, že chemické látky užívané k těžbě jsou dnes pravděpodobně ekologicky šetrnější než dřív.
Těžba břidlicového plynu budí v Evropě rozporuplné pocity
Číst článek
„Ta nádržní hornina s pitnou vodou je samozřejmě klenot české geologie a je potřebné proto dodržovat všechna ochranná pásma,“ souhlasí Franců. Podle něj je ovšem otázka, zda vůbec existuje v České republice území, kde by se případná těžba obešla bez konfliktů. Pohled na vrtné věže konkurující skalnímu městu v chráněné krajinné oblasti by se mu ale každopádně nelíbil.
Odpůrcům ale vadí podle Malíka také to, že firma Hutton Energy si prý nezjistila dostatečné informace o průzkumné oblasti, především že se tam nachází poličská křídová pánev se zdrojem kvalitní pitné vody. „Až budou firmy, které budou mít informace, budou to umět dělat, tak ať možná přijdou,“ uvažuje.
Dodává, že se zatím neví, jak velká ložiska břidlicového plynu se na našem území nacházejí. Odhaduje se, že by dokázala pokrýt zhruba maximálně 15 procent tuzemské spotřeby plynu.
