Tibetské vlajky vyvěsilo na 400 radnic v ČR. Na podporu Tibetu se lidé shromáždí v Praze
Demokratický svět dnes po roce znovu vyvěšuje tibetskou vlajku. Připomíná si tak násilnou okupaci Tibetu Čínou, která trvá už přes půl století. Vlajku vyvěšují i stovky úřadů, firmy i jednotlivci v Česku. Dnes vlaje zhruba před čtyřmi stovkami českých a moravských radnic. Podporu Tibetu vyjádří lidé také před čínským velvyslanectvím v Praze. Shromáždění svolala organizace Amnesty International.
Letos vyvěsily v Olomouckém kraji vlajky tři z pěti okresních měst - v Olomouci, Šumperku a Jeseníku. V Olomouci se bude na podporu Tibetu konat také vigilie se svíčkami.
Tibetská vlajka visí také na radnici ve Frýdku-Místku. Současně zde začal Festival pro Tibet. Součástí festivalu je výstava na náměstí Svobody, která ukazuje fotografie a citáty buddhistických mistrů. V dalších dnech je připraveno promítání filmů a několik přednášek, které organizují členové místního centra budhismu Diamantové cesty.
Na seznamu měst, která vyjádřují symbolickou podporu tibetskému lidu, ale letos některá chybí. Například Tábor a také Dobříš.
Proč táborská radnice nevyvěsí tibetskou vlajku, zjišťoval pro Ranní Radiožurnál redaktor Jan Kopřiva
Jedni tvrdí, že je to ostudné, podle jiných jde jen o bouři ve sklenici vody. I tak hodnotí někteří pozorovatelé události, které jsou spjaty s vyvěšením tibetské vlajky před městským úřadem v Táboře.
Rada města totiž letos tento symbolický akt neposvětila svou podporou. „Byť nerad jsem se s tím samozřejmě musel smířit a už v té věci dále vystupuju jako soukromá osoba, takže jsem dneska ráno vyvěsil vlajku u okna. To je všechno,“ říká starosta města Jiří Fišer z politického hnutí Tábor 2020.
Stejně jako vloni nepodpořil ani letos vyvěšení tibetské vlajky společně s dalšími radními i sociálnědemokratický místostarosta Emil Nývlt.
„Čína nelibě nese, když se toto děje. Tak to byl důvod, proč si myslíme, že není dobře v souvislosti se státem, se kterým máme diplomatické styky, dělat něco, co se mu nelíbí,“ uvedl.
Tibeťané nejsou sebevražední atentátníci. Svými činy volají o pomoc
Číst článek
Na táborské radnici přesto tibetská vlajka zavlaje. Jde však o městský objekt historické radnice, ve kterém nyní sídlí Husitské muzeum. To podráždilo nejen některé komunální politiky, ale svá rozladění prý neskrývala ani dvojice táborských poslanců. Stížnost šla až na ministerstvo kultury.
„Protože máte názor na likvidaci celého národa. Tibet vlastně mizí z mapy světa. Myslím, že tento názor může být vyjádřen výstavou, happeningem, mnoha způsoby. To, že vyvěsíme jenom vlajku, mi přijde skoro málo. Třeba příště vymyslíme něco víc,“ říká Klára Smolíková z Husitského muzea.
Lenka Pitronová z Amnesty International mluvila o plánovaném shromáždění na podporu Tibetu v Praze na Rádiu Česko
Některé hlasy upozorňují, že se odpůrci vyvěšení tibetské vlajky paradoxně postarali v Táboře o velké zviditelnění dnešního výročí brutálního potlačení povstání v Tibetu.
K vyvěšení tibetské vlajky se dnes poprvé po devíti letech nepřipojí ani Dobříš ve středních Čechách.
„Město by mělo vyvěšovat vlajky, které jsou oficiálními vlajkami států či spřátelených měst z jiných zemí, ale neměli bychom se připojovat k dalším výzvám. Mohlo by se nám stát, že by nám přišla výzva vyvěsit vlajku Barmy, Číny, Koreje a podobně. Chápu, že je to symbolem, nicméně jsme rozhodli, že budeme respektovat pouze státní vlajky,“ vysvětlil Radiožurnálu dobříšský starosta Jaroslav Melša zvolený za ODS.
Lidé se na podporu Tibetu shromáždí v Praze
Amnesty International dnes pořádá před čínským velvyslanectvím v Praze shromáždění na podporu dodržování lidských práv a svobod v Tibetu s příznačným názvem Tibet hoří.
„My tam postavíme pomník hořícího mnicha. Chceme upozornit právě na mnichy, kteří se upalují,“ uvádí Lenka Pitronová z Amnesty International s tím, že lidé budou mít možnost oheň ze sochy mnicha symbolicky sejmout podpisem petice, kterou organizace posléze předá čínské ambasádě.
Pitronová vysvětluje, že situace v Tibetu je velmi kritická: „My ji sledujeme už mnoho let a bohužel musíme konstatovat, že se stále zhoršuje. Tvrdým represím jsou vystaveni především mniši v klášterech. Opravdu jsou pod tvrdou kontrolou.“
Kláštery jsou podle Pitronové zavírány a mniši jsou velmi často posíláni na takzvanou politickou převýchovu. V Tibetu prý z původních 6 tisíc klášterů zůstalo už jen necelých 20.
„My sledujeme, že je čím dál těžší přimět například politiky, aby se o Čínu zajímali, aby byli kritičtí vůči porušování lidských práv ze strany čínských úřadů. Jak všichni víme, ekonomická síla Číny roste a politice zdráhají přistoupit k této kritice. Česká republika je v tomto směru alespoň trochu pozitivním případem,“ říká Pitronová.
„Když aktivitu tolik nevyvíjejí politici, tak musíme my, běžní lidé,“ uzavírá.
