Tragická nehoda u radotínského nádraží zkomplikovala lidem cestu do práce
Zhruba tři hodiny byly dnes před polednem potíže na železnici mezi Prahou a Berounem. Krátce po 9. hodině se v Radotíně stala tragická nehoda. Vyšetřování zastavilo osobní vlaky stejně jako rychlíky. Stovky cestujících vysadila průvodčí v Dobřichovicích.
„Nic tam nesmí jet. Nějaký sebevrah tam skočil,“ říká průvodčí s tím, že brzy přijedou autobusy. Něco takového slibuje i staniční rozhlas, ale není mu moc rozumět.
Lidé vytahují telefony a volají do zaměstnání, že přijdou později, případně rodině, jestli by pro ně někdo nemohl přijet.
Mezi cestujícími se šíří informace, že v Radotíně neskočil pod kola sebevrah, ale prý tam strhnuli nějakou babičku. Lidé prý ještě viděli jejího pejska u posledního vagonu.
Pokud jde o informace o tom, kdy náhradní autobusy přijedou, kam pojedou, kde budou zastavovat a kolik jich vlastně bude, i to nechávají železničáři na fantazii cestujících. Lidé tápou.
Petr Pražák se rozhodl, že nebude před nádražím jen odevzdaně čekat na autobus. Ve svých červených kalhotách se postavil k silnici a začal stopovat:
„Když stopují lidé z okolí, tak já sousedy beru. Takže testuji, jestli někdo zastaví. Nemůžu nic ztratit. Buď pojedu autobusem, nebo mě někdo vezme.“
Uprostřed rozhovoru se objevují u nádraží budovy tři autobusy s nápisem “náhradí doprava“. Kam jedou a kde zastavují, si cestující musí zjistit sami.
Škoda že řidič nepoužil autobusový rozhlas, aby nám řekl, kam vlastně jedeme, ozývá se z útrob plného vozu. Je bizarní, jakou rozdílnou hodnotu mají informace na železnicích a dálnicích, kde za informační tabule s informacemi o zdržení v kolonách platíme miliony.
„Říká se, že ten stres z řízení v koloně stoupá až o sedmdesát procent oproti normálnímu stavu.“ Někdy by se Martin Hájek z Centra rozvoje dopravních systémů mohl zastavit i za železničáři. Kdyby totiž s cestujícími mluvili, při mimořádných událostech by rozhodně ubylo nadávek a vzteku.
