Trutnov vede několik soudních sporů se státem kvůli vyúčtování voleb
Prezidentské volby, volby do senátu nebo poslanecké sněmovny. Města a obce při nich mají výdaje, které jim má následně proplatit stát. Ovšem ne vždy vyúčtování proběhne bez problémů - své o tom ví například v Trutnově. Třicetitisícové město se soudí se státem o několik stovek tisíc korun.
„Vedeme spor se státem. Zákon hovoří o tom, že nám mají být uhrazeny oprávněné volební výdaje a ministerstvo financí to zase omezuje,“ říká Leoš Křemenský, vedoucí právního odboru trutnovské radnice.
Město tak momentálně vede se státem několik soudních sporů o zhruba 300 tisíc korun. V podstatě jde o banální věci, například flash disky, na kterých se přenáší volební data.
„Výsledky za jednotlivé volební komise musí být předány Českému statistickému úřadu (ČSÚ). A jsou dvě možnosti, buď papírově, v tom případě pracovníci ČSÚ to musí přepsat a mohou vzniknout chyby, anebo pomocí flash disků. Pak to jenom natáhnou a volební výsledky se rychleji zpracují,“ vysvětluje Křemenský.
Flash disky ovšem podle volebního zákona stát městům neproplatí, stejně jako například nástěnky. Těch musí mít jen v Trutnově 36 - do každé volební místnosti jednu. Jednotlivé komise na nich zveřejňují vzory volebních lístků tak, jak jim to ukládá volební zákon.
„Zákon hovoří o tom, že ve volební místnosti mají být zveřejněny určité údaje. Ministerstvo financí hovoří o tom, že za tím účelem není nutné nástěnky pořizovat. Nevím, jak si to představuje, asi je máme někam položit na stůl,“ dodává Křemenský.
Podobné zkušenosti s vyúčtováním voleb mají například i v Teplicích nad Metují.
„Bojovali jsme například s některými pomůckami na volby, jako byly odpadkové koše a nástěnky, které nám víceméně vyřadili z vyúčtování, takže jsme si je zaplatili sami,“ potvrzuje tajemnice městského úřadu Blanka Fichtnerová.
Podle ní by tak klidně mohlo dojít k nedůstojnému řešení situace, kdyby komise položila vzory volebních lístků a další potřebné dokumenty třeba na zem.
„V zákoně je, že na viditelném místě, tak možná i na zemi je viditelné místo nebo třeba přitlouct hřebíčkem na zeď. Já to považuji za nepraktické řešení,“ říká Fichtnerová.
Minimálně zvláštní je pak odměňování členů volební komise při dvoukolových volbách, kdy za první kolo dostanou 1300 korun a za druhé, za tu samou práci, jen 200 korun. Ve volebních místnostech přitom dohromady stráví asi 35 hodin, což znamená hodinovou odměnu kolem čtyřiceti korun.
Podle Jana Zikla z ministerstva financí se o navýšení odměn členům volebních komisí neuvažuje: „Odměňování je nastaveno historicky.“
Alespoň malá změna k lepšímu naopak nastane v připravované směrnici, která upravuje konkrétní položky vyúčtování.
„Po dohodě s ministerstvem vnitra připravujeme sloučení našich směrnic do jedné směrnice a připravujeme i rozšíření typů výdajů, které budeme v souvislosti s volbami hradit, takže s největší pravděpodobností se starostové dočkají, že budou moci uplatňovat náklady na flashky,“ dodává Zikla.
Otázka je, jestli změny nepřichází pozdě. Podobnou situaci totiž v Trutnově řešili před lety. V době, kdy téměř neexistovaly počítače ani mobilní telefony, zákon neumožňoval proplácet kalkulačky nutné pro sčítání hlasů. V současnosti, v době chytrých telefonů a řady počítačových programů, si už města a obce nákup teď už naprosto zbytečných kalkulaček nárokovat mohou.
