Tunelový komplex Blanka se otevírá se čtyřletým zpožděním a dvojnásobným účtem
Nejen neustálé průtahy a odsouvání termínu dokončení, ale také neustálé spory o peníze provázejí prakticky od začátku výstavbu tunelového komplexu Blanka. Zatímco stavba trojice tunelů pod pražským centrem je u konce a řidiči by se jimi měli projet už tuto sobotu, dohady o peníze budou podle všeho pokračovat minimálně další měsíce.
Původně měl stát 17,8 miliardy korun. Nakonec se ale celkový účet vyšplhal na víc než dvojnásobek této sumy.
„Nejdůležitější byly asi tři oblasti: Trojský most – to byla kapitola sama pro sebe. Když jsme razili ve Stromovce, tak se tam měnila technologie ražby. Třetí bylo asi tisíc malých drobností. Investor inicioval nějaké změny – nové Letenské náměstí nebo chodníky,“ vyjmenovává mluvčí Metrostavu František Polák hlavní položky, které oproti původnímu projektu účet za Blanku navýšily.
Tunel Blanka se v sobotu otevírá. Dohady o peníze budou podle všeho pokračovat minimálně další měsíce. Více od Veroniky Neprašové
K tomu se přidalo DPH a valorizace. „Dneska je cena včetně DPH a valorizace 28,9 miliardy korun,“ upřesňuje.
Dalších deset miliard stály výkupy pozemků, technologie a také řízení stavby. A konečně na pět miliard přijde napojení Blanky na Strahovský tunel.
„U takto velké a hlavně složité stavby se spoustou neznámých faktorů si i při podrobně zpracované dokumentaci neumím představit, že by bylo od počátku přesně známé, kolik to bude stát,“ upozorňuje prezident Českého svazu stavebních inženýrů Pavel Štěpán.
O tom, co všechno ovlivňuje navýšení ceny dopravních staveb, mluvil prezident Českého svazu stavebních inženýrů Pavel Štěpán
„Zejména u dopravní infrastruktury je po zahájení spousta neznámých. Obvykle neznáme geologické poměry, v případě Prahy neznáme dopady do stávajících a sousedních staveb,“ vysvětluje.
19. září 2015 se řidiči poprvé projedou komplexem tří tunelů za celkem 42 miliard korun.
„Pokud si město jako investor neumí ukočírovat požadavky svých jednotlivých městských částí a správcovských firem, tak bude nesmyslně drahá třeba i příprava Libeňského mostu,“ myslí si Štěpán.
„To mluvím o požadavcích Dopravních podniků hlavního města Prahy, Technické správy komunikací, správců technické infrastruktury, ale také odboru dopravy magistrátu, policie, hasičů. Ti všichni pod hrozbou neschválení projektu diktují na základě svých vnitřních směrnic požadavky naprosto naddimenzované, a proto strašně drahé,“ přibližuje.
Zdaleka ne vždy byl pražský magistrát vzorným plátcem. V prosinci 2013 třeba Metrostav kvůli dvoumiliardovému dluhu města stavbu Blanky na čtvrt roku přerušil.
Stejným krokem ze stejného důvodu pak hrozila na konci loňského roku společnost IDS. Její stávku nakonec odvrátil soud, který Praze přikázal dluh za inženýring zaplatit.
Tunel Blanku může uzavírat hustý provoz na výjezdech, obávají se policisté
Číst článek
Odpověď člena představenstva společnosti IDS Petr Špírka na to, jestli Praha pár dní před otevřením stavby všechny své dluhy uhradila, je ale vyhýbavá:
„Já bych se k tomu asi radši nevyjadřoval, protože je to předmětem dalších jednání s Prahou.“
Nicméně za výměnu vadných kabelů, které před dvěma lety v létě poničila voda, Praha platit od začátku odmítá.
„V tuto chvíli jsme obdrželi fakturu od firmy ČKD Praha DIZ na 18 milionů za výměnu kabelů. Tuto fakturu jsme vrátili, protože ji nepovažujeme za odůvodněnou,“ trvá na svém náměstek pražské primátorky Petr Dolínek z ČSSD.
