Tuny zlata pod Kašperskými Horami opět lákají těžaře
Šumavské zlato opět budí emoce. Podle dřívějších průzkumů je ho pod městem Kašperské Hory a v okolí až 123 tun, tedy za 130 miliard korun. A také wolfram za 20 miliard. Ložiska v chráněném území chce tentokrát prozkoumat těžební společnost Potamon GTS. Vedení města je zásadně proti, snahy zlatokopů odmítá i většina obyvatel.
„Je tu krásná příroda, máme se tu krásně, co nám tady chybí? My si to zlato necháme pro svá vnoučata. To tam může ležet ještě dalších sto let,“ má jasno jeden z kašperskohorských hospodských.
Podobně to vidí další obyvatelé, jméno říct ale nechtějí:
„Těžaře ne. Ti by nám tady zničili město a všechno okolo.“
„Jistěže ne. Každý si narabuje a jde. Zase si nadrbou, a stát a Kašperské Hory utřou nos,“ obávají se místní.
O obavách obyvatel Kašperských Hor z průzkumu těžby zlata nátáčel reporér Lukáš Milota
Ne všichni plány zlatokopů striktně odmítají, prý ale za určitých podmínek.
„Záleží jenom na tom, jak se k tomu přistoupí. A jestli se budou lidi chovat tak jako třeba Rakousku, když se těží. Je to pracovní příležitost. Musí se někde likvidovat hlušina, je to obrovský provoz,“ zní smířlivější názor.
Německý název pro Kašperské Hory je Bergreichenstein – horní bohatý kámen. Bohatý na zlato; kov, který ve středověku přinesl městu slávu a bohatství, je teď tak trochu noční můrou. Radnice i další žádost těžební společnost Potamon GTS zamítla.
„Mezi občany převládá negativní postoj k takovýmto aktivitám, proto jsme nechali zpracovat vyjádření města a celkově bylo negativní,“ říká starostka Alena Balounová zvolená za nezávislé. Město se obává narušení přírody a zdrojů pitné vody, poddolování domů a silnic a odlivu turistů, kteří jsou pro město hlavním zdrojem příjmů.
„Já si myslím, že my tady máme jiné zlato, takové to obnovitelné, a to jsou naše lesy. A to z pohledu města vidím jako náš zdaleka významnější zdroj možných příjmů než dolování zlata, které by si stejně odvezla společnost, která by ho tady z toho podzemí dostala,“ dodává.
Zlatokopové přišli už v 90. letech
Obyvatelé Šumavy si dobře pamatují boj proti zlatokopům v 90. letech, kdy území zkoumala firma TVX Bohemia důlní. Symboly té doby byla štola Naděje v Amálině údolí a sdružení Šumava nad zlato. V čele odpůrců stál tehdejší starosta Kašperských Hor František Stíbal.
„Ten tlak, který jsem zažíval jako starosta, byl v letech 1995 až 1998, ale celá ta věc se táhla potom déle, protože probíhala všelijaká soudní a správní řízení. To bylo asi až do roku 2006,“ vzpomíná Stíbal.
Město tehdy boj proti zlatokopům vyhrálo. Pokud stát průzkum povolí, vytáhne exstarosta František Stíbal opět do boje.
„Proti tomuto nebezpečí je potřeba vystupovat, ať je to kdykoliv. A věřím, že bude spousta lidí, kteří se toho spoluujmou, abychom vytvořili nějakou protiváhu - já doufám, že nakonec to třeba nemusí tak dopadnout - proti případným nerozvážným rozhodnutím nějakých ústředních orgánů,“ uzavírá bývalý starosta Kašperských Hor.
