V Boskovickém kině vypomáhají zdravotně a mentálně hendikepovaní

S tak trochu jinou obsluhou v šatně nebo u kontroly vstupenek se nyní setkávají návštěvníci boskoviského kina Panorama. Jako dobrovolníci tam totiž působí klienti charitního zařízení pro zdravotně a mentálně postižené Betany. Obě instituce tak chtějí přispět k větší integraci postižených.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Program, díky němuž se David a Tomáš mohou vypomáhat v kině, má přispět k větší integraci hendikepovaných do společnosti. | Foto: Betany Boskovice

Sedmadvacetiletý mentálně postižený David žije přes týden v charitním zařízení Betany. Několikrát do měsíce ho čeká odpolední služba v boskovickém kině. „Chodíme tam vypomáhat, prostě buď trháme lístky, nebo chodíme do šatny věšet kabáty,“ říká David.

Jako dobrovolník s ním do kina dochází o šest let mladší Tomáš, který je také klientem Betany. Pro oba znamená služba v biografu změnu a také možnost uplatnění.

„Teda já nevím jak kolega, ale mně se líbí, že se dostanu mezi lidi, prostě že něco dělám, že jenom nesedím na Betany na bytech,“ vysvětluje David a Tomáš s ním souhlasí. Změnu prostředí vítá. Výpomoc v kině navíc vítá jako příležitost.

Přehrát

00:00 / 00:00

S handicapovanými Davidem a Tomášem natáčel redaktor ČRo Michal Záboj

Poprvé se na službu do kina David s Tomášem dostali v lednu. Jejich pomoc je zatím čistě dobrovolná bez nároku na odměnu. Návštěvníci je přitom podle jejich slov přijali bez problémů.

„Tak, jsou vyjevení, že tam je někdo jiný, ale berou to, nesetkal jsem se, že by něco říkali,“ pochvaluje si David a Tomáš ho doplňuje: „Souhlasím akorát, že trošku pro mě je srandovní, že když tam přijdou třeba mladší lidi, tak jim říkám dobrý den.“

David a Tomáš nejsou jediní z Betany, kteří pomáhají jako dobrovolníci. Jedna z klientek zařízení pravidelně dochází do městské knihovny. Tyto projekty mají přispět k integraci postižených do společnosti a zároveň ukázat lidem samotné zařízení, jak vysvětluje vedoucí Betany Renata Musilová.

„Je to takové vzájemné obohacení a poznávání se jakoby dvou světů. Často se stává, že postižení jsou někde zavření a nikdo neví, kdo tam je, co se tam děje, a naopak zase ti postižení se bojí do té společnosti většinové, aby je třeba někdo neodsoudil nebo nekritizoval,“ upozorňuje.

Charitní zařízení pro zdravotně a mentálně postižené Betany chce projekt činnosti klientů rozšiřovat. Hledá proto další instituce či firmy, které jim dalo příležitost.

Michal Záboj, Alina Holušová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme