V burčáku by především neměly plavat výrazné kaly a usazeniny
Kutnohorští vinaři se už teď připravují na víkend. V sobotu bude totiž středočeské město hostit každoroční Svátováclavské slavnosti, které nabídnou bohatý kulturní program a také hodně jídla a pití.
Chybět nebude ani oblíbený podzimní burčák, jehož sezona se už i ve Středočeském kraji naplno rozjela. Vinaři se netají tím, že burčák se při slavnostech svatého Václava dobře prodává, a proto chtějí připravit dostatečné množství tohoto sladkého lehce alkoholického nápoje.
Nejprve se z hroznů podle kutnohorského vinaře Lukáše Rudolfského strojově odstraní zelená třapina, která by do vín dávala negativní chlorofylové tóny. Poté putují rozemleté hrozny čerpadlem do lisu, kde chvíli nakvášejí.
Lis je nádoba zhruba na čtyři tuny hroznů, uvnitř je membrána, která se nafukuje a šetrným tlakem působí na pomleté bobule a lisuje je. Po vylisování se šťáva přetočí do nádoby, kde se nechá přes noc sedimentovat, aby se zbavila peciček a slupek, které se tam občas dostanou. Druhý den se šťáva stáčí do čistého prázdného tanku, zahřeje se a mošt začne po dvou dnech kvasit.
„Od začátku kvašení už se mluví o stadiu burčáku, zhruba po dvou, třech dnech už je ten klasický burčák, kde je kolem 2–3 % alkoholu. Burčák, který si lidé koupí, by neměl být hnědý, tekutina by měla být světlejší, oranžová, zeleno-oranžová, neměla by tam být patrná vysoká oxidativní barva a především by tam neměly plavat výrazné kaly a usazeniny,“ dodává vinař Lukáš Rudolfský.
