V centru Havlíčkova Brodu bourají panelový dům. Nehodí se tam

V Havlíčkově Brodě dnes bourají jeden z panelových domů v centru. V Česku jde o jedinečný krok. Čtyřpatrový panelák s osmnácti byty ze 70. let totiž překáží ve výhledu ze starobylého Havlíčkova náměstí, a musí tak jako první český panelový dům zmizet z estetických důvodů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bagr se 'zakusuje' do paneláku | Foto: Milan Kopecký

Zhruba v půl deváté ráno začala demolice paneláku v Havlíčkově uličce asi 20 metrů od hlavního náměstí.

Bagr vážící 55 tun 'ukusuje' hydraulickými nůžkami jednotlivé části panelového domu, zhruba čtvrtina už je pryč. Stavba by měla zmizet za dva dny. Poté bude bagru vyměněno rameno, a suť odvezou nákladní auta.

Podle hlavního stavbyvedoucího Karla Dupala se bude kolem 90 procent materiálu, který při bourání vznikne, recyklovat. Kusy panelů se rozdrtí, a pak se tento materiál znovu použije na jiných stavbách. Radnici bude odstranění domu stát téměř 3 miliony korun.

Pro demoliční firmu je bourání paneláku v centru premiérou. Do této doby její zaměstnanci bourali buď mimo zastavěná území nebo domy z jiného materiálu.

Demolici přihlíží desítky lidí, například studenti zdejších škol včetně stavební, a také Jaromír Pajer a Václav Němec, kteří v 70. letech minulého století panelák stavěli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Milan Kopecký sledoval demolici havlíčkobrodského paneláku

„Je vidět, jak mu to jde těžko bourat. To je samé železo – a svařované perfektně,“ chlubí se muž. A druhý mu přizvukuje: „A hodně zalité to je, viď, to se to poctivě zalívalo.“

Na demolici se přišli podívat i havlíčkobrodští radní. „Člověk většinou buduje, tvoří něco nového – a najednou vidíte, jak se něco 'ničí' a padá k zemi, ale je pravda ta, že je to jenom ku prospěchu dobré věci,“ svěřil se starosta Jan Tecl.

Podle radního města Libora Honzárka bylo nejtěžší vůbec rozhodnutí dům odstranit. Stál ale na nevhodném místě.

„Byl postaven napříč historickou středověkou uličkou, která několik set let fungovala jako migrační prostor pro občany Německého a později Havlíčkova Brodu,“ řekl v Ranním Interview Radiožurnálu Honzárek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního Interview Radiožurnálu byl radní Havlíčkova Brodu Libor Honzárek

Panelák byl postaven v roce 1982 v rámci celoplošné asanace středověkého centra Havlíčkova Brodu. Tehdy bylo rozhodnuto o zbourání zhruba třetiny historického centra a postavení panelového sídliště. Dům byl ale umístěn nešikovně v centru města, v uličce z hlavního Havlíčkova na Smetanovo náměstí.

Občanům města se postavení panelového domu v těchto místech nelíbilo. Územní plán z roku 1995 označil stavbu jako hrubou urbanistickou závadu a do budoucna počítal s odstraněním domu, stejně jako program regenerace městské památkové zóny.

Podle historika architektury Zdeňka Lukeše byla stavba paneláků v historických centrech měst nešťastným činem doby normalizace. „Téměř nenajdeme město, kde by nějaký panelák nevyrostl, takže ten seznam by byl nekonečný – Beroun, Benešov, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Vsetín, Liberec, Jablonec,“ vypočítává Lukeš.

ČTĚTĚ TAKÉ: Paneláky nejsou špatné, ale je třeba řadu věcí zlepšit, říká architekt

Panelový dům byl donedávna obydlený. Oznámit obyvatelům, že se mají vystěhovat, prý nebylo jednoduché. „Panelák samozřejmě nebyl vůbec žádnou krásou, ale pokud někdo bydlí ve středu města, tak si zvykne na výhody tohoto bydlení. Navíc musím přiznat, že ti obyvatelé, kteří v nájemních bytech bydleli, měli docela dobrý kolektiv, byli na sebe zvyklí,“ vysvětlil Libor Honzárek.

V Německu běžná věc

Zatímco v Čechách dochází z estetických důvodů k bourání panelového domu poprvé, v sousedním Německu se tak děje už dlouhé roky.

V někdejším východním Německu žila v panelových domech třetina obyvatel. Po sjednocení zůstalo kolem 1,3 milionu bytů volných. Německá vláda od té doby neustále řeší, jak naložit s 'betonovým dědictvím'.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přímo z místa demolice v Havlíčkově Brodě se v Dopoledním Radiožurnálu přihlásil Milan Kopecký. O bourání paneláků mluvila v Dopoledním Radiožurnálu také zpravodjka ČRo v Německu Klára Stejskalová

Masové bourání se nekoná, ale odstraňují se křiklavé případy. Například v centru Postupimi bourají železobetonovou stavbu obchodního centra, na jejímž místě bude postavena replika někdejšího pruského paláce. Bude tam sídlit braniborský parlament.

Paneláky zmizely i z centra Lipska a také z Berlína. Ve čtvrti Mitte se snižovala výška paneláků a dělaly se nové fasády. K bourání panelových domů dochází i v ‚západoněmeckých‘ městech, například Mnichově.

Německá vláda na demolice věnovala desítky miliard eur z programu přestavby měst na východě. Odborníci z technické univerzity v Berlíně přišli s projektem uplatnění panelové výstavby pro stavbu nových vícepatrových domů a rodinných vilek.

Použití starých panelů prý přijde až o 30 procent levněji, než když se staví z konvenčních materiálů. Panely z německých sídlišť jsou prý navíc velmi zachovalé.

Bourat se nemusí, revitalizovat ano

V Česku bydlí v panelácích čtvrtina populace. Zbourat tak ojedinělou stavbu jako v Havlíčkově Brodě není problém, u větších celků je situace složitější. Nabízí se tak revitalizace domů. Zatím je ale provedena jen asi v polovině případů, to je podle Zdeňka Lukeše málo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o jedné na Rádiu Česko byl historik architektury Zdeněk Lukeš

„Domy je potřeba opravit, vyměnit stoupačky, opatřit je zateplením, protože mají velké tepelné ztráty, střešní izolace, upevnění panelů a tak dále. To je velmi nákladné. Takže tam, kde si to obce mohou dovolit, tak určitě by měly postupovat tímto způsobem,“ vysvětlil ve Světě o jedné Lukeš.

V posledních 20 letech se panelové domy dočkaly masivních investic do oprav a zateplení, stojí už ale desítky let. „Říkalo se, že se staví na 50 let, a to už samozřejmě má většina z nich za sebou,“ poznamenal Lukeš.

Zároveň ale dodal, že v panelových sídlištích bydlí střední vrstva, a pokud se odstěhuje, mohou se prý změnit na slumy.


Zvětšit mapu

Klára Stejskalová, Milan Kopecký, Ondřej Černý, Naďa Bělovská, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme