V Černousích chtějí z řeky odstranit nánosy, prý zhoršují odtok při povodních. Ochranáři jsou proti

Lidé v Černousích na Frýdlantsku si stěžují, že nikdo už 30 let nevyčistil koryto řeky Smědé pod vesnicí. Koryto je plné usazenin, stromů a křovisek. Když přijdou do Černous pravidelné jarní záplavy nebo letní povodeň, voda z údolí kvůli zanesené řece pomalu odtéká. Většina lidí z osad Ves nebo Boleslav se pak nedostane několik dní do práce nebo do školy či najedou desítky kilometrů navíc přes Polsko a Německo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozvodněná Smědá v Předláncích a Višňové (31.7.2011) | Foto: Šárka Škapiková

„Nejezdíme, protože se nedá nikudy dostat. Když se zaplaví i Višňová, tak se přes ni nedostanete, je to celé odřízlé a musíme počkat, než ta voda opadne,“ konstatuje středoškolačka Lenka z osady Ves, kterou odděluje od Černous právě řeka Smědá. Při povodni je jejich jediný most vždycky zaplavený.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Ivany Bernáthové z Černous, kde chtějí odstranit nánosy z řeky Smědé, s čímž nesouhlasí ochranáři

„Jedině ,když by byl někdo odvážný, tak to vezme přes Polsko a Německo,“ říká Lenka, na jejíž omluvenky kvůli povodním už jsou ve škole zvyklí.

Podle starosty Černous Vladimíra Kellera z KSČM by ale voda ze zaplavovaného údolí v Černousích mohla odtéct rychleji, kdyby se vyčistilo koryto řeky Smědé pod vesnicí. „Není taková průtočnost, jaká by měla být. Voda odtéká pomalu, tím pádem je to tak o den, dva déle,“ myslí si starosta.

Natura 2000 vyčištění řeky zakazuje

Vyčištění úseku řeky od Černous k česko-polské hranici ale brání přísná pravidla soustavy chráněných území Natura 2000. Starostovi ale nejde do hlavy, že centimetr za hranicí už Poláci svůj úsek čistit mohou. „Na naší straně je to zarostlé, na polské straně je to udržované, vyřezávané, je vidět, že je tam nějaký správce, který se o to stará. Oproti naší straně,“ kroutí hlavou starosta.

Ředitel jabloneckého provozu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek tvrdí, že se jejich pracovníci o úseky, kde jim to ochranáři dovolí, starají. „My jsme od roku 2005 pravidelně dělali údržbářské práce, vyčíslili jsme to na víc než 1,7 miliónu korun. V úseku u hranic zásadně nesouhlasily s úpravou hraniční komise.

Rozvodněná Smědá | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Starosta to nechápe. “Já si myslím, že to je jedna řeka, jedna Evropa a jedna Natura, ne?" Není to ale tak jednoduché, jak to vypadá.

„Řeka Smědá je štěrkonosný vodní tok, který přináší z Jizerských hor a okolních přítoků poměrně významné množství sedimentů, a při každé povodni jsou stovky až tisíce kubíků těchto sedimentů transportovány po toku dál. Periodické těžení nemá významný protipovodňový efekt,“ vysvětluje Václav Šrédl z Agentury na ochranu přírody a krajiny.

Obnovte německé hrázky, radí ochranář

Těžba usazenin je navíc podle Šrédla finančně náročná. „Z hlediska ochrany přírody je to velice negativní činnost, protože je to neustálé zasahování do biotopu, a může tím být ohrožena populace nějakých druhů.“

Šrédl přitom doporučuje, aby Černousy raději obnovily starou síť německých ochranných hrázek. Starosta Černous, které mají pouze 360 obyvatel, ale oponuje.“Obec by to nezvládla s rozpočtem, jaký máme. Abychom se ještě starali o nějakou řeku, to bychom lidem nesvítili,“ říká starosta Vladimír Keller.

Ochranář vyzývá vesnici, aby se obrátila na Liberecký kraj a hledala dotace. Když vytvoří projekt a přestanou navrhovat čištění chráněného úseku řeky, pomůžou jim prý i ochranáři. „Nabízíme i dotační peníze na realizaci opatření, která jsou mimo vodní tok,“ dodává Václav Šrédl z Agentury na ochranu přírody a krajiny.

Ivana Bernáthová, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme