V českých mateřských školách se začínají objevovat první mužští učitelé
Podle evropských statistik učí v mateřských školách na západ od českých hranic zhruba tři procenta mužů. V České republice je ale učitelů zatím stále jako šafránu. Předsudky hodil za hlavu mladý svalovec Jan Doležel a už šest let vychovává v Olomouci malé předškoláky.
„Ze začátku to bylo ne úplně příjemné. Rodiče jsou nedůvěřiví, říkají si – je to pedofil, je nějaký zvláštní. Postupem času se to, myslím, úplně zklidnilo a teď je všechno fajn,“ vzpomíná na své začátky Jan Doležel.
Výběrem povolání ctil rodinnou tradici. „Babička byla ředitelka v mateřské škole, strejda je učitel, a tak to prostředí asi vedlo k tomu, že jsem si vybral mateřskou školu,“ vysvětluje.
Tmavovlasý, černooký svalovec si s každým příchozím dítětem podá ruku, svým žákům říká přátelé. Vyžaduje řád a nezapře, že má učitelství v krvi.
„Každý den vidíte, jak ty děti rostou. Potom vidíte tu okamžitou zpětnou vazbu. To, co je naučíte, oni použijí. A ta zpětná vazba mě na tom pořád baví,“ upozorňuje Jan Doležel.
Ředitelka Uršula Kubíková si muže mezi učitelkami nemůže vynachválit: „Řekla bych, že paní učitelky se trošičku víc snaží. Naše pedagogické porady jsou takové uvolněnější, veselejší. Zkrátka ten muž mezi ženami je přínosem.“
Kateřina Kožaná se ještě přes sklo loučí se svým synem. Ostatní rodiče jí prý pana učitele závidí. „Paní učitelku berou jako nějakou náhradní maminku a pan učitel je něco jako náhradní tatínek. A tatínci jsou zkrátka takoví aktivnější, akčnější, mají jiné nápady. Je vidět, že děti s ním jakoby víc ,blbnou‘,“ uvažuje.
Učení v mateřské škole se ale na Janovi Doleželovi podepsalo ještě jinak. „Je to výborná antikoncepce, když máte takhle 28 dětí ve třídě. Proto i v současné době ještě nemám děti a než se tak stane, tak to bude asi ještě chvíli trvat,“ směje se.