V dětských domovech na Vysočině prudce stoupá počet dětí ze zadlužených rodin
Na Vysočině přibývá dětí, které se dostávají do krizových center kvůli finančním potížím jejich rodičů. O pobyt v takzvaném Klokánku přitom v poslední době žádají nejen rodiče, ale také samotné děti. Za poslední rok se v některých zařízeních na Vysočině zvýšil počet takových dětí až osminásobně.
„My jsme tady asi půl roku. Líbí se nám tady, v azylovém domě jsme se nudili,“ přiznávají osmiletý Rosťa a jedenáctiletý Ivan, kteří jsou společně se svými dvěma mladšími sourozenci v dětském domově v Telči.
Jeho ředitel Milan Opravil potvrzuje, že počet dětí v dětských domovech se v poslední době zvyšuje. „Na Vysočině je pět těchto zařízení a nárůst počtu dětí v nich je markantní.“
Na Vysočině přibývá dětí, které se dostávají do krizových center kvůli finančním potížím rodičů. Podrobnosti zjišťovala Olga Štrejbarová
Krizová zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc fungují v Česku několik let. Ačkoliv vznikla hlavně pro děti týrané a náhlé sirotky, dnes se plní zejména kvůli tomu, že jejich rodiče nezvládli svoje dluhy a ocitli se v hmotné nouzi.
Chudoba a absence bydlení ze zákona není důvodem k nařízení ústavní výchovy a tak rodiče řeší situaci ve spolupráci se sociálním odborem tak, že dítě na čas „odloží“.
„Když rodič požádá, dítě může být v zařízení tři měsíce. Mezitím si upraví poměry a dítě zase převezme zpět do své péče,“ popisuje sociální pracovnice Ivana Matoušková. Ne vždy se to ale rodinám podaří.
Podle ředitele telčského dětského domova Milana Opravila ve většině případů děti z krizového centra přecházejí do dětského domova.
„Máme tady chlapce, jehož otec byl nesolventní a vypsal na sebe osobní bankrot, pro toho kluka nebylo zabezpečeno bydlení. V domě bez elektřiny a bez vody se těžko žije,“ popisuje případ chlapce, který žije už několik let v dětském domově a je nyní v druhém ročníku učiliště.
Sociální pracovnice Ivana Matoušková doplňuje, že o pobyt v dětském domově v poslední době žádají dokonce i samotné děti. „Asi 10letá dívka řekla, že už toho má v azylových ubytovnách dost, že chce jít do dětského domova, chce mít jednu školu, jedny kamarády,“ popisuje.
„Roste nám tady generace dětí, které nikdy neměly domov, od narození byly vlastně v azylových ubytovnách,“ dodává.
