V Domažlicích vrcholí Chodské slavnosti a Vavřinecká pouť
Stovky lidí v tradičních vyšívaných krojích, přehlídka folklorních souborů nebo tradiční chodské koláče - to jsou Chodské slavnosti v Domažlicích. Jeden z největších a nejstarších foklorních festivalů v zemi se o tomto víkendu koná už po padesáté deváté. Hudební program, velký staročeský jarmark nebo pouťové atrakce si tu každoročně nenechají ujít desetitisíce návštěvníků.
Hlavní podium u brány na domažlickém náměstí teď patří Národopisnému souboru Postřekov, ten letos slaví 80. výročí založení.
„Bývaly doby, kdy jsme sem na to jeviště nevešli. Také byly doby, kdy jsme horko těžko dávali dohromady pár párů, abychom vůbec mohli vystupovat. Hlavní je, že všechny problémy jsme přečkali, že tu můžeme s vámi stát a slavit,“ říká jeden ze členů souboru.
Hlediště před podiem je zaplněné, vystoupení sledují stovky lidí. Tisíce dalších procházejí dlouhé náměstí, které lemují stánky velkého staročeského jarmarku. Chodskou keramiku tu nabízí Květa Korečková.
„Chodská keramika je hodně barevná, ručně malovaná, prostě krásná. Základ tvoří bílý střed, bordeauxové růžičky, bleděmodře stínované kytičky, červené astry a tak dál. Ještě krásnější je asi černá keramika, doplněná červenými máky, kopretinami a klasy,“ popisuje.
„Zájem je, pořád ještě lidi uznávají tradice a ruční výrobu, která je skutečně pracná a náročná,“ dodává.
Samozřejmě nechybí ani tradiční chodské koláče, například Pekárny a cukrárny Bořice majitelky Marie Vondrovicové.
„My nabízíme tradiční chodské koláče, pak bořické menší a také svatební koláčky. Celkem jsme upekli 10 187 koláčků. A jak vidíte, tak jdou,“ ukazuje.
A spokojení jsou i návštěvníci, až z dalekého Tovačova přijela Věra Hošková. „Jsme tu každý rok, líbí se nám to a my bychom bez toho už nebyli, i když je to 400 kilometrů. Ta atmosféra se hned tak nevidí, to u nás není,“ tvrdí.
Spolu s Chodskými slavnostmi se ale slaví také Vavřinecká pouť. Vyvrcholením jsou mše na Veselé hoře - Vavřinečku, kam zavítal také domažlický rodák Msgre Marcel Šmejkal.
„Tradice je odnepaměti, místní ji pamatují jistě všichni. V posledních letech zažila znovuobnovení ještě před listopadem 1989 jsme ji obnovili v trochu větším stylu, jak je to i dnes. Mše svatá se koná takhle venku před kostelem po oba dny a návštěvnost je veliká,“ říká.
