V Jihlavě se sešli lidé, kteří nesouhlasí se stavbou spalovny

Před krajským úřadem v Jihlavě se dnes sešli obyvatelé Vysočiny, kteří nesouhlasí s výstavbou nové velkokapacitní spalovny odpadů. Upozorňuje, že vedení kraje údajně nebere v úvahu názor občanů a soustředí se pouze na jedinou variantu nakládání s odpadem. Podle ekologů se přitom nabízejí i přírodě a lidem vstřícnější řešení, jako je recyklace nebo kompostování bioodpadů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brněnská spalovna komunálních odpadů působí mohutným dojmem | Foto: Vladan Dokoupil

„Lidé přišli upozornit na to, že krajský úřad nedostatečně informuje o svých záměrech, a o jednom ze záměrů, a to stavbě velké spalovny. Přišli jsme upozornit na to, že spalovna je zbytečná nebo minimálně předimenzovaná,“ uvedl Matěj Man z hnutí Arnika v poledních Ozvěnách dne.

Arnika ústy Matěje Mana trvá na tom, že happening v Jihlavě neorganizovala. Byla to prý spontánní reakce občanů, pro kterou ekologické hnutí poskytlo odborné argumenty. Sešlo se asi 15 lidí.

Podle ekologů prý existují daleko lepší a přírodě bližší řešení, než je výstavba spalovny. „Známe příklady ze zahraničí, můžeme jmenovat Flandry nebo italskou oblast, kde jsou schopni vytřídit až 75 procent odpadů bez použití spalovny," řekl Man.

Přehrát

00:00 / 00:00

V poledních Ozvěnách dne diskutovali Matěj Man z ekologického hnutí Arnika a primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal

„Pokud by spalovna na Vysočině skutečně vznikla, konkrétně pokud bychom se bavili, že by zvítězila varianta Jihlavy, tak by spalovna v Jihlavě měla nahradit plynové kotle. To je podle nás velmi tristní, kdyby energie z odpadu měla nahradit energii z plynu," tvrdí Man z hnutí Arnika a poračuje:

"Podle nás by to znamenalo zátěž jednak toxickými látkami, které budou ze spalovny vystupovat v podobě popele a popílku, a samozřejmě i emise do ovzduší. I když ty už při moderním zařízení teď nejsou tak výrazné.“

Podle primátora Jihlavy Jaroslava Vymazala kraj občany o nakládání s odpady informuje pravidelně. Upozorňuje ale, že spalovna je zatím stále ve fázi analýzy.

„První stupeň je předcházet odpadům. Abychom informovali lidi a vůbec výrobu a dělali všechno pro to, aby odpady nevznikaly," vysvětlil postup kraje Vymazal a pokračoval:

"Druhý stupeň je, abychom odpady, což jsou většinou obaly, zpětně vraceli do systému. Třetí stupeň je využití materiálové, třeba PET lahve a podobně, na další zpracování materiálu. A pokud i po tom roztřídění není možné recyklovat, tak potom je ta otázka spalování, čili energetického využití,“ .

Dodal, že chemická továrna navíc po spálení zbylé spaliny vyčistí, takže do ovzduší tak prý vůbec nic neuniká. Zbývá pouze jedna desetina původního odpadu ve formě popela, který se pak ukládá. Podobně to podle Vymazala funguje například ve Švýcarsku nebo Rakousku.

Podle Matěje Mana ale při spalování odpadu nezbude jedna desetina, ale jedna třetina odpadu. Vedle popela jde také o škváru a také odpad z čištění spalin.

„My tedy vyčistíme odpadní plyny, ale najednou se nám ten odpad přesune do pevné fáze, v tomto případě do formy popílku, který je velmi toxický a jsou v něm velmi koncentrované veškeré toxické látky, které odpad obsahoval nebo které i při spalování vznikly,“ oponoval Man.

Omluva Matěje Mana za formulaci v rozhovoru (aktualizováno 18.1.2011):

"Popel a struska ze spaloven jsou skutečně problematické při použití jako stavební materiál. Chovají se nestabilně a mohou uvolňovat toxické látky. Žádná frakce z Liberecké spalovny však nebyla použita při stavbě Ostravské dálnice. Omlouvám se za zavádějící formulaci a děkuji za možnost jejího upřesnění.
Matěj Man"

Veronika Sedláčková, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme