V Jimramově pohřbívají v rozporu se zákonem do vody. Obec si neví rady
Na malém hřbitově v Jimramově na Vysočině musejí nebožtíky pohřbívat do vody. Pozůstalým nezbývá než to přetrpět, nebo uložit rakev jinam, případně zvolit pohřeb žehem. Hřbitov totiž církev založila na místě, které se po více než 100 letech ukazuje jako mimořádně nevhodné. Kdyby si na zaplavený hřbitov posvítily úřady, nezbude jim než pohřbívání do země zakázat.
„Vykopané hroby jsou plné vody. Tento kopec se jmenuje Padělek a právě v něm jsou prameny, voda se proto nevsakuje. Když jsme vykopali hrob, bylo v něm před pohřbem půl metru vody, kterou jsme museli vybírat kbelíky,“ popisuje 73letý pomocník kostelníka Rudolf Chryštov.
Za chvíli odemyká kostel u malého hřbitova pod kopcem a smutně pokyvuje hlavou. Když nebožtík plave, jeho tělo se nerozkládá a při otevření hrobu čeká pozůstalé nemilé překvapení – jejich zesnulý příbuzný vypadá téměř stejně jako před 50 lety.
„Moje babička umřela v roce 1944. Když se po letech do hrobu opět pochovávalo, její pozůstatky se uchovaly. Asi proto, že jde o mokrou půdu plnou jílu,“ uvažuje Milada Baštová. „Na hrob se díval bratr. Muži mají větší odhodlání. Já bych se podívat nešla,“ dodává.
Milada Baštová pravidelně upravuje hrob a možná ani neví, že na hřbitově experti provedli hydrogeologický průzkum, aby zjistili, jak hluboko pod zemí je voda. Výsledek je mizerný a ani starosta Josef Homolka o něm nechce mluvit.
„To je na založení nového hřbitova. V tom současném jsou špatné podmínky a s tím se nedá nic dělat,“ konstatuje Josef Homolka a dodává, že zatím neví, kde nový hřbitov vznikne. „Najít nové místo není jednoduché,“ říká.
Na jimramovském hřbitově je hladina spodní vody jen pár desítek centimetrů pod povrchem. Podle zákona by tam hrobník neměl spustit do hrobu jediného nebožtíka, což potvrzuje i Josef Roháček z územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáru nad Sázavou.
Obec nemá peníze na odvodnění
„Podle mě to není v pořádku. Hrob by měl být půl metru nad hladinou podzemní vody. Když hrobník při vykopání vidí, že voda začíná stoupat, je jasné, že jedná v rozporu se zákonem o pohřebnictví,“ konstatuje. „Provozovatel pohřebiště si to musí uvědomit a vyřešit,“ zdůrazňuje Josef Roháček.
To všechno v obci vědí. Potěšit pozůstalé dobrou zprávou v dohledné době však neumějí. Hřbitov je sice pečlivě udržovaný se spoustou krásných náhrobků, ale také plný vody. Obec nemá peníze na odvodnění místa posledního odpočinku. A postavit nový hřbitov? To je utopie, říká starosta Josef Homolka.
„Máme územní plán, ale vyhlédnuté místo je příliš vysoko a na hřbitov většinou chodí lidé staršího věku pěšky, takže by to nebylo ideální,“ nastiňuje.
Plné hroby vody a mazlavého bláta jsou možná vhodnou kulisou pro filmový horor, pro důstojný obřad se však žbluňkání v rakvi příliš nehodí. Pozůstalí si tak můžou jedině přát, aby před posledním rozloučením nepršelo.
