V Kamenickém Šenově se už pošesté sešli sklářští výtvarníci na sympoziu rytého skla

Po šesti letech se v Kamenickém Šenově na Českolipsku opět koná Mezinárodní sympozium rytého skla. Setkání sklářských výtvarníků letos přivítalo jedenadvacet umělců z České republiky i zahraničí. Zapojili se i studenti středních a vysokých škol.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Shynar Kalieva při práci

Shynar Kalieva při práci | Foto: Tomáš Mařas | Zdroj: Český rozhlas

Vytvořit umělecké dílo ze skla vyžaduje trpělivost a často i dobrou fyzičku.

„Rytina skla je náročná disciplína, která potřebuje tvůrce, jenž dokáže hodiny sedět u kolečka a pečlivě pracovat nad jedním motivem," vysvětluje ředitel kamenickošenovské sklářské průmyslovky Pavel Kopřiva. „Proto se tato disciplína také nazývá královskou - výtvory tohoto oddělení jsou většinou nádherné."

Po několikaleté odmlce je sympozium rytého skla komornější. „Rozhodli jsme se dát přednost především práci v dílnách, soustředit se na ryté sklo. Proto jsme vybrali méně účastníků, kteří jsou ovšem zárukou, že se skutečně bude odehrávat sympozium rytého skla,“ vysvětluje předseda sdružení sympozia Jaroslav Polanecký.

„Dříve se účastnili i lidé, kteří se rozhodli, že budou se sklem spíše experimentovat a nebyli rytci. Bylo to sice zajímavé, ale bohužel to znesnadnilo přístup do dílen těm, kteří chtěli dělat především ryté sklo."

Přehrát

00:00 / 00:00

V Kamenickém Šenově na Českolipsku se opět sešli sklářští výtvarníci na sympoziu rytého skla. Na místě byl Tomáš Mařas

Třetinu účastníků letošního sympozia tvoří zahraniční výtvarníci, další třetinu pak čeští a zbytek zaujímají studenti středních a vysokých škol.

„Myslím, že je to zajímavé kontaktovat se s jinými umělci a inspirovat se," tvrdí osmnáctiletá studentka Shynar Kalieva z Kazachstánu a přiznává, že práce na díle je náročná. Kulatá váza není nejmenší a od neustálé manipulace se sklem u ryteckého stroje bolí svaly. Skleněný kus se totiž většinou drží ve vzduchu.

Jaroslav Šára patří k pravidelným účastníkům sympozia. „Hodně dělám klasickou rytinu,“ říká. „Věřím, že bychom tuhle techniku měli nejen zachovat, ale také někam posunout, abychom ji pořád nekopírovali.“

„Budoucnost rytého skla je podle mě v odlišné adjustaci. To znamená, že ryté sklo už nebude jen na skleničkách a vázičkách, ale třeba v osvětlení, architektuře, jako interiérový doplněk nábytku nebo módy," dodává.

Součástí ryteckého sympozia je i páteční akce Noc skla a světla, na které se představí při práci legendární sklářští výtvarníci, absolventi školy, René Roubíček a Jiří Šuhájek.

Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme