V Kašperských Horách budou lidé protestovat proti zvažované těžbě zlata a wolframu
Obyvatelé Šumavy vytáhli znovu do boje proti zlatokopům. Bouřlivé emoce budí v části místních lidí snaha těžařů provádět průzkum a následně těžit v okolí Kašperských Hor zlato a wolfram. Odpůrci těžby zlata na Šumavě se potkají zítra odpoledne na náměstí v Kašperských Horách. Protestní akci svolávají místní radnice a sdružení Šumava nad zlato.
O šumavské zlato usilují těžařské firmy od 90. let. I tehdy místní lidé proti těžbě bojovali a v roce 2002 stát zařadil zlato na Kašperskohorsku do nebilančních zásob a úvahy o těžbě utichly. V poslední době se ale těžaři o ložiska zlata a wolframu začali znovu zajímat.
„O průzkumného území v současné době žádají dvě těžařské firmy,“ potvrzuje starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová.
Jednou z těchto firem je Potamon GTS. Ministerstvo životního prostředí její žádost loni zamítlo. Firma se ale odvolala a rozkladová komise doporučila stanovisko přezkoumat. Ministerstvo životního prostředí si proto vyžádalo odborné geologické stanovisko.
„Dostala jsem zprávu z ministerstva životního prostředí, že byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí o žádosti společnosti Potamon GTS,“ dodává starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová.
Město má teď měsíc čas na vyjádření. Rozhodnutí zatím nepadlo. Sobotní protestní akce má podle starostky tedy vyslat vedení státu jasný signál: „Máme obavy z nového horního zákona.“
Podle starostky se v souvislosti s novelou zákona hovořilo například o možném povolení těžby pomocí kyanidu.
Protest podpoří kraj, politici i starostové
Protestní akce se bude konat i přesto, že Česku vládne vláda v demisi, je rozpuštěná sněmovna a novela horního zákona není teď na pořadu dne. Podpořit Kašperské Hory v boji proti těžbě zlata přijedou starostové a někteří další politici. Odpůrce těžby podporuje i vedení Plzeňského kraje.
„Ty důsledky mohou být opravdu závažné, a proto jsme se rozhodli takovýmto způsobem dát najevo, že nesouhlasíme ani s průzkumnými sondami, ani s následnou těžbou,“ říká radní pro životní prostředí Václav Štekl z KSČM.
S určitými rozpaky komentuje sobotní protest předseda obvodního báňského úřadu pro Plzeňský a Jihočeský kraj Bivoj Merc:
„Z pohledu ochránců životního prostředí, kteří mají permanentně strach, že by někdo mohl Šumavě ublížit, to asi není zbytečná věc. Nicméně po stránce legislativní nebo správní si myslím, že v současnosti žádná těžba zlata v Kašperských horách nehrozí.“
Podle průzkumu, který v 90. letech provedla kanadská firma TVX Gold by pod Kašperskými Horami a dalšími obcemi mohlo být zlato až za 130 miliard korun a wolfram za dalších 20 miliard.
„Do budoucna se dá předpokládat, že bude zájem toto zlato získat. Je otázka, jakou technologií, jakým způsobem a v jakém rozsahu,“ myslí si šéf báňského úřadu v Plzni Bivoj Merc.
Zároveň předpokládá, že ani v budoucnu, v případě průzkumu nebo těžby, platná legislativa nedopustí devastaci šumavské krajiny.
