V Liberci bylo hned po Praze nejvíce obětí střílení sovětských vojáků
V Liberci bylo hned po Praze nejvíce obětí střílení sovětských vojáků v srpnu 1968 - celkem devět. Jejich jména jsou uvedená na pamětní desce na budově liberecké radnice a ověnčená čerstvými květinami.
Na dramatické události zavzpomínal řidič sanity Dieter Neumann, který vozil zraněné z náměstí do nemocnice.
„Bylo to hrozný, ráno nám na záchrance lítaly nad hlavou letadla, viděli jsme lidi, jak jdou do práce a u ucha měli rádia a všichni brečeli.“
Sovětští vojáci stříleli na lidi na náměstí před radnicí. Jejich tank narazil do podloubí domu. Část domu se zřítila a zasypala řadu lidí. Na místo okamžitě vyrazily záchranářské vozy. Situace na náměstí byla zoufalá.
„Zmatek, nářek lidí, kteří leželi v krvi, zvedali ruce a volali o pomoc. Ostatní nám je pomáhali dávat na vozítka a my jsme je odváželi do nemocnice, kde se dělali zákroky všude kde se dalo – na zemi nebo na lavicích. Celý personál nemocnice se seběhl na chirurgii,“ vzpomíná Dieter Neumann.
Liberečtí chtěli proti Sovětům bojovat, ale většinou neměli čím. Tehdejší příslušníci Veřejné bezpečnosti se báli, aby je lidi neodzbrojili. Zbraně nosili tajně pod bundami.
Všude bylo plno smutku, nicméně lidé trochu posměšně kroutili hlavou nad dalším neuvěřitelným počínáním sovětských vojáků.
„Všechny tanky a děla namířili na Ještěd v přesvědčení, že to je nějaká zabudovaná raketa v hoře, tajná zbraň, kterou chtěli zlikvidovat,“ říká Dieter Neumann.
