V Litoměřicích začali pěstovat rychle rostoucí topoly. Budou s nimi topit

V Litoměřicích zasadili několik tisíc rychle rostoucích japonských topolů. Až dosáhnou stanovené výšky, tak se stromy pokácejí a zatopí se s nimi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plantáž rychle rostoucích topolů | Foto: Jiří Fremuth

„To je vlastně energetická dřevina rychle rostoucí, která by mohla řešit částečně ekologickou situaci ve městech i obcích," říká jeden z autorů nápadu, šéf litoměřického odboru životního prostředí Pavel Gryndler.

Japonský topol dává dřevo už po třech letech, v cyklu dlouhém i přes dvacet let. „Tříletá, pětiletá a sedmiletá," tvrdí o sklizních Karel Morkes, který má na Litoměřicku s pěstováním topolu největší zkušenosti.

Začal s tím už před několika lety. „Tříletá sklizeň na štěpkování, pětiletá na kulatinu, kdy stromy dorůstají od 11 do 14 metrů dle stanoviště, a sedmiletá na stavební dřevo," vysvětluje Morkes.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o pěstování rychle rostoucích topolů v Litoměřicích zjišťoval redaktor ČRo Miroslav Zimmer.

Právě od něj získali Litoměřičtí potřebnou sadbu. Topolové hospodářství město svěřilo technickým službám, které využily bývalou zahrádkářskou kolonii.

„Příprava pozemku proběhla na podzim - vyčištění, kde byly skládky, divoce rostoucí dřeviny, zbytky zahrádkářské kolonie,“ líčí ředitel technických služeb Ivo Elman.

Zasadilo se už sedm tisíc topolů. „Předpokládám, že se nám to povede. Pokud to tak bude, tak budeme chtít další plochy po zřizovateli. V budoucnu bychom chtěli přejít i na technologii výroby briket a peletek, což je nejvýhodnější využití těchto rychle rostoucích dřevin," plánuje Elman.

Dřevo se bude spotřebitelům nabízet jako šetrnější alternativa tuhých paliv, třeba uhlí, dodává městský ekolog Pavel Gryndler:

„Topení z toho bude poměrně levné proti klasickému dřevu, jehož cena neustále stoupá. Je to prakticky bráno jako běžná zemědělská plodina."

Obyvatelé Litoměřic o záměru vědí a považují ho za celkem dobrý. Přesto jsou ale skeptičtí. „My tady budeme mít všechno možné, ale nebudeme tady mít pole s obilím. Mně tohle všechno přijde jak hrc," říká Luděk Veselý.

Miroslav Zimmer, Alina Holušová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme