V Národním technickém muzeu se představily speciální hasičské týmy. Chemici, potápěči i lezci

Speciální hasičský tým USAR, který zachraňuje lidi ze sutin při zemětřeseních a hasičští chemici z Petřin, se o víkendu představili v Národním technickém muzeu. Návštěvníci mohli vidět ukázky jejich práce v rámci výstavy 160 let pro Pražany.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní technické muzeum (archivní foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Český USAR tým, tedy skupina odborníků na vyprošťování osob ze sutin, dlouhodobě patří ke světové špičce. Čeští hasiči zasahovali u řady katastrof včetně mnoha zemětřesení v Alžíru, Mexiku nebo Íránu.

„Vyhledávání probíhá tak, že psi, nám vyhledají oběť. Následně na to my potom musíme udělat průzkum search kamerou, to je tato záležitost s tyčí. Na konci je objektiv, kde se přenáší obraz do displeje, a my zkoumáme, prohledáváme škvíry, zda se tam nachází oběť," popisuje postup jeden z členů záchranného týmu Jan Vinický a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

V Národním technickém muzeu se představily speciální hasičské týmy, natáčela tam redaktorka Evelyna Kulíšková

„Další věc, která nám pomáhá, je delfar, funguje na principu odezvy. Když půjdete po kabelech, uvidíte čidla, kde vytváříme okruh a pokud je tam člověk, který je živý a vydává jakýkoliv zvuk, tak jsme schopní to lokalizovat."

Další ze speciálních týmů, které tentokrát návštěvníkům Národního technického muzea představili svou práci, byli hasičští chemici z petřínské stanice. Ti téměř denně vyjíždějí nejen po metropoli k určování neznámých látek nebo měření radioaktivity třeba při nehodách kamionů s nebezpečným nákladem nebo při velkých požárech, kde může hrozit i výbuch.

„Základní detekční technika, kterou tady máme, je Gasalette Quattro, něco podobného mají na každém výjezdovém autě hasiči. Jsou tam důležité látky, které měří. Nejdůležitější je pro zasahujícího hasiče expločidlo. Jde o čidla, která prosávají vzduch a zjišťují, zda není přesažena dolní hranice výbušnosti. Aby zasahující příslušníci věděli, jestli nemůže dojít iniciací, třeba zazvoněním zvonku, k výbuchu," vysvětluje funkce nenápadné žluté krabičky Tomáš Ondráček z oddělení chemicko-technologické služby pražských hasičů.

Ti kromě expločidla a detekce toxických látek používají také například kyslíkové čidlo, termometr, přístroj na měření kvality vody, laserový vyhledávač radioaktivního záření nebo přístroj na detekci bojových látek. A právě na práci s tímto detektorem Tomáš Ondráček vzpomíná.

„Bylo to v Praze. Nájemníci jednoho činžovního domu špatně vycházeli se sousedem, který přišel z nápravného zařízení. Mysleli si, že je divný a chce je otrávit a posypal celý dvůr neznámou bílou látkou. Bylo velké haló, nikdo nechtěl dovnitř ani ven. My jsme pak zjistili, že je to obyčejná kuchyňská sůl. Pán pak vylezl z bytu a říká, že takto v lapáku likvidovali plevel,“ popisuje hasič úsměvnou historku.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme