V Pasohlávkách vznikne lázeňská zóna za dvě miliardy, péči nabídne od roku 2018
V jihomoravských Pasohlávkách vzniknou již na konci roku 2018 obří lázně na léčbu pohybového ústrojí. Postaví je čínští investoři z provincie Che-pej ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Informoval o tom hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, který v Číně doprovází premiéra Bohuslava Sobotku. Lázeňská zóna by měla nabídnout asi 500 pracovních míst a bude stát v přepočtu dvě miliardy korun.
Půjde o největší lázně postavené na zelené louce v prostoru střední Evropy. Celkem by v oblasti mělo být 12 lázeňských objektů na ploše zhruba 20 hektarů. Po úplném dokončení by lázně nabídly své služby zhruba 2000 hostům a vedle tradiční lázeňské péče budou poskytovat i prvky tradiční čínské medicíny.
"Celkové náklady, které budeme společně s čínskou stranou investovat do projektu, představují sumu zhruba okolo 80 milionů eur, to znamená přes dvě miliardy korun," řekl Hašek.
Veškerá jednání o podrobnostech projektu by měla být dokončena zhruba v první polovině příštího roku, následovat budou různé povolovací procesy, například stavební povolení. Samotná výstavba je plánovaná v druhé polovině roku 2017 a v roce 2018. Lázně by se měly otevřít klientům na konci roku 2018, nejpozději v únoru roku 2019.
K termínu uvedení do provozu jsem skeptický," uvedl v Ranním interview Radiožurnálu prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha
Nápad na vybudování lázní v Pasohlávkách vznikl již na přelomu let 2007 a 2008. Vše se ale podle Haška dynamicky nastartovalo až před dvěma lety s nástupem bývalého šéfa Brněnských výstav a veletrhů Jiřího Škrly do vedení společnosti Thermal Pasohlávky. Firmu založil Jihomoravský kraje a obec Pasohlávky.
Asi před rokem začal Jihomoravský kraj jednat s provincií Che-pej. "Jsem rád, že jsem dnes mohl podepsat s guvernérem provincie Che-pej memorandum o spolupráci na tomto projektu," uvedl jihomoravský hejtman.
Na vytyčeném území se prý nehrozí komplikace. "Je to území, kde územní plán Pasohlávek počítá s rekreační lázeňskou zónou. Navíc v zemi už jsou příslušné sítě, včetně rozvodů léčivé minerální vody," vysvětlil jihomoravský hejtman. Převážnou většinu zaměstnanců budou tvořit lidé z České republiky, předpokládá se ale, že v místě budou působit i Číňané. Lázně by se měly specializovat především na léčení pohybových ústrojí.
"Nevylučuji, že přitáhnou i čínskou klientelu, ale primárně jsou určeny pro Českou republiku, Slovensko a také Rakousko. Lázně by měly mít středoevropský rozměr," uzavřel Hašek.
Renomé lázní se buduje dlouho, připomíná expert
„Musím říci, že jsem k projektu, tak jak zatím byl by prezentován, skeptický, ale vím o něm hrozně málo,“ řekl v Ranním interview Radiožurnálu prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
„Skeptický jsem hlavně k ohlášenému termínu. Nezdá se mi, že podobně veliký projekt je možné namalovat, vyprojektovat, nechat schválit, postavit a uvést do provozu v tak krátké době. A v takovém rozsahu.“
Bláha považuje záměr za velmi ambiciózní. „Alespoň z informací mně dostupných panuje spousta neznámých jmen kolem skutečného investora a provozovatele, tak okolo strategie, která je zatím.“
Lokalita je podle Bláhy velmi pěkná, ale pověst a renomé lázní se buduje poměrně dlouho a je spojené s historií a tradicí. Chápe však motivaci Moravskoslezského kraje rozvíjet cestovní ruch i pracovní místa v regionu.
„Jen si myslím, že z pohledu investora je to krok do neznáma,“ poznamenal v Ranním interview Radiožurnálu prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
Klientů v lázních mírně přibývá
České lázně se v posledních letech potýkaly spíše s úbytkem klientů, zejména domácích. A mnohá zařízení měla existenční problémy. Poslední dobou se to začíná mírně měnit.
Podle údajů Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí lázně v České republice navštívilo zhruba 212 tisíc hostů, což bylo přibližně o půl procenta více než loni.
Klienti navíc tráví v lázních více času, délka pobytu se prodlužuje. Počet přenocování vzrostl ve třetím čtvrtletí o 5,4 procenta. Přitom v tomto období pokračoval trend návratu domácích hostů do českých a moravských lázní.
Počet lázeňských hostů z tuzemska se zvýšil o 7 procent a počet jejich přenocování o téměř 16 procent. Naopak počet hostů z ciziny klesl o 7 procent a jejich přenocování ubylo o 9 procent. Od začátku letošního roku přijelo do lázní 570 tisíc 600 hostů.
