V Plzni se opět diskutuje o potřebnosti severojižního průtahu

Severojižní průtah Plzní by se mohl začít stavět v roce 2017 za předpokladu, že na něj budou peníze a hladce půjde i stavební řízení a výběr zhotovitele. Silnice, kterou má stavět stát, by měla spolu s budoucím západním okruhem odvést většinu dopravy z Karlovarské a Klatovské třídy. Ovšem v posledních dnech se opět rozhořela debata o tom, jestli tuto komunikaci město skutečně potřebuje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dopravní zácpa (ilustr. foto)

Dopravní zácpa (ilustr. foto) | Foto: Fotobanka stock.xchng

Stavět severojižní průtah či nestavět? Co raději požádat stát, aby místo něj dostavěl západní okruh a na něj pak převést silnici číslo 27? Takové otázky a návrhy padaly na posledním zastupitelstvu města Plzně. Proti průtahu je například bývalý ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek z dnes opoziční Pravé volby pro Plzeň.

„Je to stavba, kterou není možné realizovat, protože nezíská kladné posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Bylo by tedy vhodné, aby silnice první třídy, která vede v této stopě, byla překlopena do stopy západního okruhu. Tím pádem by se město zbavilo své zodpovědnosti financování stavby západního okruhu. Tato zodpovědnost by byla převedena na stát.“

Přehrát

00:00 / 00:00

V Plzni se diskutuje o potřebnosti severojižního průtahu

Plánovaným průtahem není nadšený ani Michal Vozobule z rovněž opoziční TOP 09.

„Moderní město by mělo mít speciálně okružní komunikace. To znamená nějaký průtah, ať už severojižní nebo dokonce silniční systém Roudná, který je dalším průtahem ve stejném směru. Jsou podle mě stavby, které do moderního města nepatří.“

O tom, jestli Plzeň průtah potřebuje nebo ne, jasně hovoří studie z roku 2005, kterou vypracoval SUDOP.

„Na základě výsledků analýzy vyšlo jako optimální řešení výstavba centrální stopy, tedy severojižní průtah v úseku Sukova-Karlovarská, který je doplněn realizací zmíněného západního okruhu,“ říká ředitel plzeňského Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák. A doplňuje ho Miloslav Šimák z ČSSD, náměstek primátora Plzně.

„Obě tyto komunikace jsou potřebné, chceme-li zajistit vizi, která by z Klatovské třídy opět udělala spíše městský bulvár s obchody než koridor hlavní dopravy přes město.“

V současné době se chýlí ke konci proces EIA, tedy posudek vlivu na životní prostředí, v úseku od Kalikovského mlýna po Karlovarskou třídu. Pak přijde na řadu úsek Sukova - Borská. Pokud vše poběží bez problémů, mohlo by se podle Zdeňka Kuťáka poprvé kopnout do země zhruba za čtyři roky.

„Úsek Sukova-Borská by mohl začít realizací v roce 2017 a měl by být dokončen v roce 2019. Na úseku Přemyslova-Karlovarská, to je od Kalikovského mlýna k lékařské fakultě, by měla být zahájena realizace v roce 2019 a dokončení by mělo být v roce 2022. A u středního úseku od Borské ulice k Přemyslově ulici nepředpokládáme v tuto chvíli zahájení realizace do roku 2020, protože tam procházíme zastavěným územím, kde jsou i byty.“

Ovšem pokud by došlo na variantu, že kraj a město převedou stavbu poslední etapy západního okruhu na stát, rázem bude severojižní průtah v nedohlednu. Přípravu stavby by muselo Ředitelství silnic a dálnic pozastavit a odsunout.

Jana Kosová, David Nyč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme