V Ústeckém kraji se plánuje 'moře', v Duchcově chtějí vybudovat přístav
V Čechách bude moře. S touto recesistickou myšlenkou přišlo občanské sdružení Moře klidu, které by chtělo na místě hnědouhelných dolů pod Krušnými horami vytvořit opravdové slané moře. Vodu by přivádělo potrubí z Baltu.
Lidé z občanského sdružení už pomalu chystají budoucí vybavení mořského pobřeží. Například na Chomutovsku vyrostl u Strupčic maják, který je zároveň rozhlednou. U Duchcova se na příští rok plánuje výstavba maríny. Na Liptické vyhlídce za městem postaví opravdové molo, které doplní stěžně lodí.
„Když jdete nahoru a stoupáte a najednou se na obzoru objeví ta řada stěžňů, tak máte pocit, že za ní skutečně to moře je, i když je tam zatím jáma rekultivovaného dolu,“ říká o novém duchcovském přístavu Martin Kloda z architektonické huti Archwerk, která má za sebou už zmíněnou stavbu rozhledny u Strupčic.
Pro město Duchcov je budoucí přístav příležitostí, jak v dobrém slova smyslu upoutat pozornost.
„My jsme si v letošním roce užili zatraktivnění docela hodně, ale ne takového, které by občan uvítal. Ocitnout se alespoň na chvíli na břehu moře je úžasné osvěžení,“ říká tamní starostka Jitka Bártová z nezávislého sdružení. A lidem z Duchcova se myšlenka na fiktivní přístav líbí.
Občanské sdružení Moře klidu plánuje vybudovat moře, které by sahalo od Kadaně až po Teplice a mělo by zaplavit hnědouhelné doly. Na první pohled divoká myšlenka ale není ničím jiným než snahou o vyvolání diskuze nad možnostmi rekultivace na severu Čech.
„Ta naše myšlenka napustit do nich slanou vodu z Baltu se může zdát úsměvná nebo provokativní, ale v základu je nápad, že by se rekultivace, resocializace a revitalizace prostoru měla promýšlet koncepčně. Což se nám zdá, že se neděje,“ říká Martin Ryšavý z občanského sdružení Moře klidu.
Ze všech lomů nemohou být jezera
Podle něj není možné, aby se ze všech opuštěných lomů stala jezera, která se prý stejně neuživí. Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka tady ucelená koncepce je a vláda už do rekultivací investovala několik miliard.
„Jsou tady buď už hotová, nebo tvořící se jezera, to je součást života tohoto místa a vláda na to vyčerpala od roku 2002 11,2 miliardy korun,“ tvrdí Rusnok.
Premiér ale nevyloučil další prolomení limitů těžby, což by pro Moře klidu znamenalo víc místa pro budoucí moře. I přesto chtějí lidé z občanského sdružení vyvolat odbornou diskuzi o tvorbě nové krajiny po těžbě uhlí. S prolomením limitů ale řada lidí nesouhlasí.
