Ve Zlíně pokračují s kácením starých a nemocných stromů

Lidé ve Zlíně si mohou v těchto dnech všimnout pracovníků městské zeleně s motorovými pilami a těžkou technikou v Parku svobody u tamního zámku. Mají za úkol vykácet přestárlé a nemocné stromy, které jsou už nebezpečné pro své okolí. Tak rozsáhlé kácení je ale ve městě poslední. Město také plánuje vykácené stromy nahradit novými.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jarní kácení ve Zlíně

Jarní kácení ve Zlíně | Foto: Roman Verner | Zdroj: Český rozhlas

S mohutným zaduněním se položil k zemi přibližně 25 metrů vysoký jírovec. Jeho skácení přihlížela také Bohumila Ševečková z Otrokovic. Jí se ale jevil jako zdravý a nerozumněla tomu, proč musel být pokácený.

„Aspoň na první pohled vypadá zdravě, tak jsem si říkala, proč ho kácí. Z laického pohledu, když to tak vezmu, bych řekla, že se kácí někdy až zbytečně moc,“ myslí si přihlížející žena.

Přehrát

00:00 / 00:00

O kácení stromů ve zlínském parku se zajímala reportérka Andrea Kratinová

Speciálně tento jírovec ale prošel odborným zkoumáním a znalci jej posoudili jako nebezpečný svému okolí, vysvětlil důvody jeho pokácení vedoucí městské zeleně Stanislav Pospíšilík.

„Někdy je zdravotní stav opravdu vidět podle stavu pařezu, ale někdy není, protože ten problém nemusí být vždycky v kmenu. A zrovna u tohoto jírovce byl prasklý kmen a ta prasklina už samozřejmě není vidět vůbec na pařezu, protože je v průběhu toho kmene," říká Pospíšilík.

Velký zájem o kondici stromů ve Zlíně strhla tři roky stará tragédie, při které se vzrostlý pajasan žláznatý nečekaně zřítil na skupinku lidí. Dva školáky tehdy usmrtil.

Znalci, kteří vypovídali před soudem, se nechali slyšet, že na lavici obžalovaných by měli usednout lidé, kteří nechali Zlín v 60. letech osadit plevelnatými stromy, které se vůbec do obytných částí nehodí. Takzvaná vata je ale podle vedoucího zlínské městské zeleně v každém městě a je obvyklá. Musí se ale pravidelně obměňovat.

„To není úplně špatně. Vysadí se dřeviny, takzvaná kostra, to jsou duby, lípy, buky, a pak se sadí takzvaná vata. To jsou topoly, vrby, břízy. Ta vata rychle roste, rychle udělá hmotu a časem by se měla z toho města odstraňovat a měly by se krásně košatět ty dřeviny cílové, kosterní. Což se opravdu mnoho let nedělalo i kvůli občanům, kvůli ochráncům přírody,“ Stanislav Pospíšilík.

Lidé se o zdravotním stavu dřevin ve městě mohou dozvědět na stránkách města v kolonce stromy pod kontrolou. Ta nabízí informace o více než deseti tisících stromech, které už prošly auditem a v průběhu dalšího období k nim přibudou další.

Andrea Kratinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme