Velká voda zasáhla i Vaňov na Ústecku. Tamní lidé osud přijímají se slzami ale i s úsměvem
Labe se pomalu vrací do svého koryta a zanechává za sebou spoušť. Jednou z nejpostiženějších oblastí na Ústecku je Vaňov, který byl několik dnů naprosto odříznutý od zbytku světa. Většina tamních obyvatel si ničivou povodní prošla už před jedenácti lety. Mnoho z nich nedokáže zadržet slzy. Najdou se mezi nimi ale i těžko uvěřitelní optimisté.
Oblasti, postižené povodní, jsou od pátku zásobovány úklidovými prostředky a potravinami. Dodávka až po střechu naložená materiálem se vydala také do evakuačního centra ve Vaňově.
Materiální pomoc se rozhodla využít také paní Jiřina, která musela svůj zatopený dům dočasně opustit.
Jednou z nejpostiženějších oblastí na Ústecku je obec Vaňov. Natáčela tam redaktorka Šárka Sudová.
„Přišla jsem se podívat, jestli dostanu nějaké prostředky, protože teď nám tam čerpají vodu. Nám se to tam sbíhá z celé ulice, tak ta máme hodně vody, budeme moct uklízet až tak za dva dny,“ vysvětluje.
Paní Jiřinu potkal stejný osud už před jedenácti lety, přesto zůstává optimistkou. Úsměv jí z tváře nemizí dokonce ani v okamžiku, kdy se z nebe opět spouští silný déšť. „V roce 2002 to bylo ještě horší,“ dodává s úsměvem.
Obyvatelé Vaňova nesou svůj těžký úděl různě. „Někteří to berou víceméně s humorem, že jim nic jiného nezbývá. Snaží se to brát s nadhledem, i když uvnitř jsou hodně zničeni, ale nedají to najevo. Pak přijdou třeba děti, vnoučata, jejichž rodiče evakuovali, a připravují to tak, aby se rodiče vrátili domů a neviděli, jaké to tam bylo,“ popisuje sociální pracovnice Kateřina Šafaříková.
„Pak jsou tady lidé, kteří deset let na tom pracovali, opravili, co šlo, spousta jich je už v důchodu, moc toho nemají. Když potom přijde takováto voda, tak je to hrozně smutné,“ dodává s dojetím v hlase.
Se slzami v očích prochází podmáčeným domem Adéla Cibulová. Také ona už zažila povodně v roce 2002, tehdy voda sahala ještě výš.
„Ani mi o tom nemluvte. Já jsem už úplně na nervy, celé noci už nespím,“ svěřuje se paní Cibulová a v přicházející bouřce vypráví, jaký byl její páteční návrat z evakuačního centra.
„Když jsme to viděli, katastrofu. Podruhé už jsme věděli, co to bude bahna. V roce 2002 to bylo horší, ale teď to také není příjemná věc. Všechno, i záchod, bylo zaplavené,“ ukazuje.
Obyvatelé Vaňova doufají v jediné. Že se nevyplní deštivá předpověď počasí na další dny.
