Větrná elektrárna u hranic bude kompromisem, tvrdí Poláci
Polsko nemá žádnou jadernou elektrárnu, uhelné chce něčím nahradit a ideální variantou jsou větrné elektrárny. Po celém Polsku tak vznikají desítky větrných parků. Výstavba jednoho z nich se chystá u českých hranic, obyvatelé obcí ve Frýdlantském výběžku se však na les vrtulí odmítají dívat.
Radiožurnál na toto téma přímo z Frýdlantu vysílal Speciál Martina Veselovského, videozáznam je k vidění zde.
Větrná elektrárna Turów nedaleko Bogatyně bude poměrně rozsáhlým projektem – na haldě z uhelného dolu má vzniknout až 52 větrných turbín.
„Na začátku celého projektu počítáme s tím, že postavíme devět větrníků. Rádi bychom, aby se začalo stavět v roce 2013,“ říká Grzegorz Moška, zástupce ředitele Větrné elektrárny Turów.
Varšavský zpravodaj ČRo Petr Vavrouška hovořil se zástupcem ředitele Větrné elektrárny Turów Grzegorzem Moškou
Zatím se čeká na všechny potřebné dokumenty – místní územní plán, rozhodnutí polského i českého ministerstva životního prostředí. Teprve poté se může začít s přípravou stavby a výběrem firem, které větrný park postaví.
Narozdíl od Čechů si prý místní Poláci zatím nestěžovali, ani během projednávání územního plánu, ani během veřejné debaty s obyvateli. Ta proběhla v Bogatyni na konci března, přítomny byly desítky lidí z Česka i Polska. České výhrady tam proběhly nejprve ústně, později skončily na papíru.
Rozhovor varšavského zpravodaje ČRo Petra Vavroušky s Ryszardem Zakrzewským z polského ministerstva životního prostředí
„Dokonce bych řekl, že Poláky náš projekt ani tolik nezajímal. Myslím si, že je to kvůli tomu, že místní si na větrné elektrárny zvykli. Ty, které jsou na německé straně, vidí každý den. Zjistili, že se s nimi dá žít a žádné negativní vlivy nepociťují,“ dodává Moška.
„Česká strana nám poslala devět jasně formulovaných výhrad a pochybností o projektu větrné elektrárny. Investor na vše odpověděl a před dvěma týdny jsme materiály poslali zpět do Česka, teď čekáme na odpovědi zase my,“ říká Ryszard Zakrzewski, zástupce polského ministerstva životního prostředí a jeden z odborníků, kteří posuzují vliv elektrárny na životní prostředí.
Podmínky české strany mimo jiné dohnaly polský projekt ke kompromisu. Z původního počtu 98 větrných turbín nakonec Poláci slevili na 52, což považují za dostatečně vstřícné gesto.
Češi také požadují, aby elektrárna vznikla dále od hranic. Podle Zakrzewského ale k ničemu takovému nedojde: „Bude velmi složité vyhovět požadavku české strany na přesunutí několika turbín na jiné místo. Zásadně by to měnilo podmínky investice a musela by se vypracovat nová dokumentace,“ varuje.
Moška chápe, že se někomu vrtule nemusí líbit. „Každý má na to svůj názor, ale rád bych připomněl, že tady nedojde k nenávratnému zničení krajiny. Turbíny budou na haldě a po dvaceti letech jejich životnosti je zase můžeme demontovat. Ráz krajiny nijak neutrpí,“ upozorňuje.
Také podle Zakrzewského situace není nijak výjimečná, jde o rutinní záležitost. Češi se ptají, Poláci odpovídají a hledá se kompromis.
„My se máme pouze domluvit na minimalizaci případných vlivů na přírodu. Rozumím tomu, že česká strana chce podrobnější analýzu o vlivu elektrárny na ráz krajiny, její hlukové zatížení. Ale i přes snížení počtu turbín na polovinu ještě chtít jejich přesunutí, je přehnaný požadavek,“ dodává polský expert.
Vybrané místo vyhovuje polské firmě proto, že jde o bývalé průmyslové území a jsou zde velmi dobré větrné podmínky. Důkazem jsou nedaleké větrné elektrárny v Německu, ale i v Čechách, jak argumentuje Grzegorz Moška.
České obce žádné peníze z provozu elektrárny mít nebudou. Polská Bogatyně ale na větrném projektu vydělá, především díky daním. Další výhodou v budoucnu možná bude využití celé haldy pro místní obyvatele.
„Klidně tam můžou být cyklostezky, svah pro lyžování nebo sáňkování. Je velká šance, že se celý dnes nevyužitý terén zkulturní,“ dodává zástupce větrné elektrárny Turów.
Tématu se věnuje dnešní Speciál Martina Veselovského. Od 17 hodin v přímém přenosu na Radiožurnálu a ve videopřenosu na našem webu zpravy.rozhlas.cz
Zvětšit mapu
