Vokální skupiny zazpívaly v rámci A-cappella festivalu jazz, swing i rock
Když se dá dohromady několik hlasů, dá se vytvořit melodie, která je natolik rytmická, že k doprovodu nepotřebuje hudební nástroje. A právě to je podstatou vokálních souborů. Pomocí hlasu jsou schopny zanotovat melodii od swingu až po rockové balady. Tři z nich se včera představily v jednom z pražských jazzových klubů, kde se konal druhý ročník festivalu A-cappella.
Rozezpívat hlasy, vychytat poslední mouchy a koncert může začít.
I přestože do začátku zbývá ještě dobrá půl hodinka, v jazzovém klubu byste jen marně hledali volný stůl. Podívat se přišli nejen známí interpretů, ale také Pražané, kteří se o akci dozvěděli náhodou.
A-cappella není ve světě žádnou novinkou. Vychází z kostelních sborů a tradičních amerických gospelů. V 90. letech se ji podařilo zpopularizovat díky Bobby McFerrinovi, který se s písní Don´t Worry, Be Happy zařadil na přední příčky světových žebříčků.
Organizátoři A-cappella festivalu se teď snaží o podobnou věc, jen v menším měřítku. „Podstatou je přiblížit tenhle žánr mladším lidem, rozbořit předsudky, že to je hudba jenom pro starší páprdy, a ukázat, že se dá zpívat accapellově zpívat i pro mladé,“ říká za organizátory Gábina Hráčková, která sama vystupuje se skupinou G*apeels.
Hudební konzervatoř prý nikdy nestudovala, k vokálové hudbě se dostala tak, že si chtěla vyzkoušet možnosti svého hlasu. Podobně byl na tom i zakladatel skupiny Megafon Michal Hromčík.
„Udělat ve čtyřech hlasech muziku, která je plná, kde máte bas, máte tam doprovod, máte tam sólistu, a ještě to není jednotvárné, nám přijde jako speciální druh frajeřiny,“ vysvětluje.
V průběhu večera se představily celkem tři hudební skupiny. Hrál se především jazz a swing. Na řadu přišel ale také současný indie-pop.
O tom, která vokálová formace se stane A cappellou roku, se rozhodne až ve čtvrtek. Tehdy se totiž mají představit další tři skupiny.
