Vypouštěné Máchovo jezero láká hledače pokladů s detektory
Máchovo jezero na Českolipsku se už tři týdny vypouští. S tím, jak hladina klesá, sjíždějí se do Doks hledači drahých kovů. Během odpoledne se jich sejde na hlavní pláži třeba deset a v holínkách pak procházejí pobřeží. Za hodiny hledání je jim odměnou třeba ztracený prstýnek nebo řetízek. Většinou ale nacházejí jen odpadky. Nejčastějším nálezem je obal od čokolády.
„Já jsem tady jen náhodou, kolega je tady v kempu ale už celý měsíc. On je důchodce, takže si na to čas najde, já jsem si musel vzít volno,“ říká Tomáš Horák, který přijel k Máchovu jezeru až z Prahy.
Zatím ale téměř nic nenašel. „Jen trochu chirurgické oceli. Je to spíš o tom se projít, než něco najít. Pro mě je to koníček a krásná vycházka.“
Máchovo jezero se už tři týdny vypouští. S tím, jak hladina klesá, sjíždějí se do Doks hledači s detektory. Natáčel s nimi Tomáš Mařas
Jako většinu hledačů přivedla Tomáše Horáka k hledání s detektorem láska k historii: „Lidé většinou začínají na artefaktech z první a druhé světové války, ale třeba i z doby Třicetileté války nebo starší. Já osobně jsem dával do rakovnického muzea bronzovou sekyru s lištami.“
Někteří hledači se ale zaměřují na ztracené věci turistů. „Jsou kolegové, kteří sbírají i současné platné mince, ale já spíš nějaký prstýnek pro radost. Dám ho ženě. Tím, že tady je to plné odpadu, tak si můžete poslechnout, jak to hraje na každém kroku. Rivalita mezi hledači moc není. Ti lidé, když se potkají, tak si popovídají, řeknou si, co našli a nenašli, a pokračuje se dál. Nezažil jsem, že by někdo někoho vyháněl,“ dodává Tomáš Horák.
Podle Karla Málka ze společnosti, která provozuje hlavní pláž u Máchova jezera, jsou hledači kovů běžnou součástí pláží hlavně během léta. Chodí převážně dopoledne a ráno.
„Teď je jich tu víc, protože se vypouští Máchovo jezero a dostanou se do míst, kam se standardně nedostanou," vysvětluje Málek a dodává, že nápor hledačů skončí s opětovným napuštěním jezera.
