Začátek roku patří na horách lyžařským kurzům, ne všechny děti na ně ale jezdí
V lednu vyráží školy do hor na lyžařské kurzy. Podle kantorů sportovní výcvik děti zabaví, stmelí a naučí lyžovat. Ne všichni školáci, respektive jejich rodiče, si ale mohou kurzy dovolit.
„Dnes odpoledne bude probíhat normální výcvik na svahu, jako obvykle ve čtvrt na tři před chatou,“ popisuje Mojmír Skalický 30 žákům sedmé třídy základní školy Úprkova z Hradce Králové denní program.
Podle vedoucího kurzu pět dní na horách stmelí kolektiv a děti se seznámí se zimními sporty. Pro čtveřici pedagogů je ale kurz hlavně zodpovědnost.
„Děti máme na starosti v podstatě 24 hodin. Je to velké riziko, protože lyžování samo o sobě je nebezpečné, a uhlídat 12 dětí na sjezdovce... Přičemž se tam vždy najde několik, kteří jsou méně odpovědní než ostatní,“ vysvětluje Skalický.
Na lyžařský kurz se do Olešnice v Orlických horách vypravil se základní školou Úprkova z Hradce Králové Jiří Fremuth
Tento lyžařský kurz patří k levnějším - za pět dní lyžování, ubytování a plnou penzi platí rodiče tři tisíce korun. Přesto přibývá těch, kteří kurz svým dětem dopřát nemohou.
„Nikdy se nedozvím přesné důvody, proč nejedou, protože někteří říkají, že tam prostě jet nechtějí a jako by nepřiznají, že na to rodiče třeba nemají peníze. Odhadl bych, že třetina z 25členné třídy na to peníze nemá, pak jich je několik, kteří jet nemůžou, takže většinou nám to vychází tak, že jede zhruba polovina,“ dodává Skalický.
Hlavně se nenudit
Vlasta Šubová jezdí na kurzy jako zdravotnice. Ve fakultní nemocnici, kde pracuje, si bere týden dovolené. Kurzy zažila různé, ale na tento konkrétní jezdí ráda. „Výborný kolektiv učitelů. Jsou zodpovědní k žákům, dělají s nimi perfektní program a děti absolutně nemají čas se nudit ani vymýšlet špatnou zábavu, kdy by to bylo nebezpečné. Myslím si, že i úrazovost je na těchto kurzech s touto základní školou menší, než na jiných, které jsem prožila,“ podotýká.
Paní Vlasta jezdí na lyžařské kurzy už více než 20 let. Podle ní se děti nemění. Musí se hlavně zabavit a motivovat. Riziko úrazů je pak podle ní stejně velké, podobné zůstává i chování dětí. Mojmír Skalický potvrzuje, že je důležité dát dětem právě program a zabavit je třeba pomocí her a soutěží. Na svahu je pak nejvíc vidět zlepšení u úplných začátečníků.
„Největší pokrok je nejvíce vidět na těch, co na tom nikdy nestáli. Ti se naučí lyžovat poměrně době, že na konci kurzu většinou ani nepoznáme, jací to byli,“ svěřuje se. To je také případ dvojčat Petra a Jirky. Po pěti dnech jim sjezdovka už nedělá problémy. Oba si lyže půjčili, na kurzu se jim líbí a tvrdí, že se dost zlepšili.
