Začínající horolezci mohou v Českém ráji lézt pod vedením instruktorů

V Českém ráji se na skalách objevuje čím dál víc organizovaných skupin. Kvůli ochraně tamních pískovcových útvarů, které jsou měkké a jejich povrch se snadno ničí, k tomu potřebují speciální povolení. Lezení pod vedením instruktora má své příznivce, pravověrným horolezcům ale vadí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Horolezci

Horolezci | Foto: Veronika Malá

Instruktor Václav Novotný z lezeckého kroužku Prachov.je jediný, komu Chráněná krajinná oblast vydala pro příští čtyři roky obecné povolení pro všechny pískovcové skalní oblasti Českého ráje.

„Udělili mi výjimku, pokud půjde o malou skupinu lidí a všechno bude probíhat v rámci pískovcových pravidel.“

Právě takovou malou skupinku z Prahy směřuje k vrcholku skály nazývané Přední. Horolezec Honza šplhá po skále, jistí ho kamarád a ze země sleduje manželka Pavlína.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportérka Lenka Šumová vyrazila za horolezci do Českého ráje

„Tady kluci už chodili na stěnu, ale mohou zde lézt i úplní začátečníci,“ říká Václav Novotný. „Vyloženě je moc nezatěžuji, aby si víc zalezli, než strávili čas uzlováním. Dole je přivážu na lano, a když jsem nahoře, tak jim lano dobírám a jistím je.“

Část vybavení mají horolezci vlastní, zbytek jim instruktor zapůjčil.

Zatímco Václav Novotný se stará o to, aby jeho skupiny nebyly velké, cestovní agentury přivážejí i větší množství lidí.

Instruktor Jan Feigl přivezl do Českého ráje 20 mladých Dánů. Pražská firma, pro kterou pracuje, vozí do skal zahraniční studenty.

Povolení je na jeden rok

„Veškerá povolení, která potřebujeme k tomu, abychom tady mohli lézt, jsou žádána každý rok. Skupinka se většinou pohybuje kolem 10 až 15 lidí, většinou lezou dva až tři lidé ve stejný moment, je připraveno i slanění,“ vysvětluje Feigl.

Je si také vědom, že přítomnost tolika horolezců se mnoha lidem nelíbí. Důkazem je i dvojice horolezců, která kvůli dánské výpravě vyklidila pole a přesunula se na klidnější místo.

„Protože tady lezeme, víme, že můžeme mít neblahý vliv na přírodu,“ říká Feigl a dodává: „Snažíme se tomu předcházet různými opatřeními, jako jsou protierozní zábrany, lávky, mostky a žebříky. Ty jsme zbudovali svépomocí na své vlastní náklady.“

Právě takové úpravy jsou ale podle pravidel lezení Českého horolezeckého svazu nesportovní.

Lenka Šumová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme