Až nečekaně velký ohlas vzbudil první cyklus vzpomínkových večerů „Hořovice na filmu“. Do místního legendárního klubu Labe přišlo na pět desítek diváků všech věkových kategorií. Za 90 minut viděli tři filmy - jeden poválečný, druhý o koupališti a třetí ze spartakiády z roku 1975. Poslední snímek diváky bavil nejvíc.

Tento článek je více než rok starý.

14:30 3. října 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nejzajímavější byla spartakiáda, kde jsem byla, cvičila jsem ve žlutém trikotu. Neviděla jsem se, ale pamatuji se na to. Bylo mi deset let. Byla jsem nadšená, cvičení mě bavilo,“ vzpomíná jedna z žen u stolu v první řadě.

U filmu o spartakiádě v Hořovicích se smějí celkem tři ženy. „Mně se na tom líbí, že se lidé bavili společně. V ulicích jich bylo hodně a žili více pospolu,“ přidávají se další dvě návštěvnice.

Hořovické pospolitosti si na starých filmech všiml i další z obyvatel obce. „Od demokracie jsme asi čekali něco jiného. Stala se z toho honba za penězi, za majetkem, a myslím si, že to mezi lidmi staví přehradu," uvažuje.

„Musíme se naučit s tím zacházet, aby se mezilidské vztahy zase obnovily. Ale už se to začíná objevovat, lidská přirozenost se asi nezapře, ale ještě to bude nějakou dobu trvat,“ dodává muž.

Na staré dobré časy v Hořovicích se do klubu Labe mohou lidé přijít podívat každou první středu v měsíci.

„Určitě nebudou tématicky zaměřené. Myslím si, že lepší je pestrost, aby diváci viděli všechno možné. Teď se mi třeba přihlásil pán, který má doma velmi zajímavé materiály z války, kdy se tady běhal nějaký lyžařský závod," říká organizátor akce Václav Merhaut.

„Takže filmy budou přibývat a nemělo by cenu se vázat na jedno téma. Spíše jakmile získáme nějakou novinku, tak ji uvedeme,“ vysvětluje.

V listopadu se bude promítat snímek o tom, co se dělo v Hořovicích před 24 lety, tedy v listopadu 1989. „Zatímco všichni znají, co se dělo v Praze, tak tohle ještě nikdo neviděl," podotýká Merhaut.

Promítání historických filmů neláká jen pamětníky. Řadě diváků v sále bylo kolem dvaceti, třeba Kristýně. „Viděli jsme záběry z května, když skončila druhá světová válka. Myslím si, že to bylo asi nejzajímavější. Divili jsme se, že tam v roce 1945 ještě je kašna. Nevěděla jsem, kdy ji přestěhovali do Prahy a sem zpátky,“ popisuje.

Vedle večerního středečního promítání pro veřejnost budou filmy připraveny vždy ve čtvrtek dopoledne pro studenty místního gymnázia.

Zvětšit mapu

Petr Kološ, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít