Zákon o Šumavě 'není nutný'
Schůzka v šumavské Modravě, ke které vyzval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a které se zúčastnili zástupci šumavského parku, starostové přilehlých obcí, vědci a zástupci ekologických hnutí, nepřinesla do sporu mnoho nového. Dle Jakuba Hrušky z přírodovědecké fakulty UK není nový zákon, který by měl mimo jiné vymezovat i tzv. ‚bezzásahové zóny‘, nutný.
Včerejší podvečerní setkání mělo zkraje velmi argumentačně konfliktní charakter, ale přínos setkání spatřuje starosta Antonín Schubert ve společném koncenzu: „Po rozpačitém začátku jsme dospěli k jednomu: že ta situace, která v Národním parku Šumava vznikla, si zasluhuje spíš než stohy vědeckých studií špetku zdravého selského rozumu.“
Předmětem včerejší schůzky mělo být také projednání zákona o Šumavě, který chystá ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. V něm by mělo být například specifikováno, kolik procent parku by měl tvořit tzv. ‚bezzásahová zóna‘.
Starosta Modravy Antonín Schubert a doktor Jakub Hruška vyjadřují svá stanoviska ke včerejší schůzce
Aktivisté žádají, aby se jednalo nejméně o 30% plochy parku, ministr Chalupa požaduje 24 - 25%, bývalý ministr Bedřich Moldan navrhoval 15- 20%.
„Zdá se, že těch 25% bezzásadových lesů už v tuto chvíli je konsenzus, který půjde jako návrh do zákona o národním parku,“ dodává s potěšením Jakub Hruška, vědec z Přírodovědecké fakulty UK a České geologické služby a bývalý předseda vědecké rady Národního parku Šumava.
Bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, dnes oponent postupu vedení národního parku, navrhuje zmenšení rozlohy parku tak, aby do něj nespadaly obce.
„Jedná se o tak bezvýznamnou plochu, že to nemůže mít vliv na rozlohu celého Národního parku Šumava,“ hodnotí tento návrh starosta Modravy Antonín Schubert .
Rozšíření bezzásahové zóny
Jakub Hruška tvrdí, že současná první zóna, která je ekvivalentní se zónou bezzásadovou, má rozlohu 20% plochy parku. Podle něj jde teď o to, vybrat ze zóny druhé oněch 5%, o které se bezzásahové zóny rozšíří.
Ostatní plocha druhých zón se pak převede z horských smrkových monokultur na lesy smíšené, blízké přírodě podhůří.
„Já osobně říkám, že nový zákon být nemusí, protože všechny nástroje existují. Projednávání zákona může trvat roky a do té doby bude na Šumavě panovat dosavadní, velmi neblahá situace, kdy platí velmi nesmyslná zonace z poloviny 90. let, park nemá plán péče, což je mimochodem nezákonné, a tím pádem se mohou odehrávat takové excesy, jako jsme viděli na Ptačím potoce,“ dodává však Jakub Hruška
Zapojení aktivistů
Další věcí, která byla na schůzce zmíněna, byla také možnost aktivního zapojení ekologických aktivistů i vědců do péče o park.
„Hnutí Duha a jeho příznivci by skutečně mohli být těmi, kdo sledují práce v tomto území, sledují, zda neporážíme stromy zbytečně, sledují, zda nebojujeme proti kůrovci tam, kde to nemá smysl. A já jsem pripraven z takovýchto zjištění operativně vyvozovat závěry. A to jsem také připraven dnešním účastníkům nabídnout,“ řekl Jan Stráský ředitel Národního parku Šumava.
„Tato situace může být pouze krátkodobá, protože to není systémové řešení, jak se v národním parku bude hospodařit,“ dodává své stanovisko k tomuto postupu Jakub Hruška
Záměr kácení
Předseda Strany zelených Ondřej Liška vidí v postupu vedení národního parku podnikatelský, nikoliv ochranářský záměr, neboť na Šumavě bylo podle statistik parku poraženo nebo odkorněno kolem pěti tisíc stromů.
„Co se týče těžby, tak máme řadu indicií o tom, že to kácení není samoúčelné. Ty stromy, které jsou takto zpracovávány, jsou řezány na 4,10m, což je přesně ta míra pro zpracování dřeva. To znamená, že je tady evidentně zájem o jejich pozdější přesun a zpracování, " glosuje Liška.
Jaký výnos by pokácené šumavské stromy mohly parku přinést, řekl Rádiu Česko Poslanec TOP 09 Jiří Oliva, který do roku 2003 řídil 11 let státní podnik Lesy České republiky: „Každý kus je jiné kvality, průměrná cena kdybychom to vzali od nejcennějších segmentů až po palivo, se může pohybovat někdo kolem 1200 - 1300 korun za jeden kubík."
„Primárním zájmem správy Národního parku Šumava je asanace kůrovcem napadených stromů a ne nějaké kšefty, to je hloupost,“ hodnotí však teorii kácení kvůli zisku starosta Modravy Antonín Schubert.
