Zemědělci z Litoměřicka ceny zeleniny kvůli povodni zvedat nebudou
Zemědělci na Litoměřicku kvůli škodám po povodni zdražovat nebudou. Za mírným nárůstem cen stojí podle nich jarní mrazy. Přesto se velká voda na hospodaření místních farmářů i družstev hodně podepsala. Škody jdou do desítek milionů korun. Laguny na některých polích stojí i měsíc po povodni.
„Jsme na soutoku Labe a Ohře, tak naše pole jsou blízko řek,“ popisuje farmářka Iva Budínová z Travčic na Litoměřicku. „Naše pole to postihlo asi ze sedmdesáti procent. Hlavně nám to zaplavilo pšenici ozimou a ze zeleniny košťáloviny, zelí bílé a petrželovou nať.“
„Obilí, s tím jsme se už rozloučili, tam už bude přes milion a půl ztráta. A petrželová nať, tam nám zbyl jenom takový ostrůvek, který se dá sklízet, a ostatní taky přišlo vniveč,“ lituje Budínová.
Podobně jako další drobní zemědělci v okolí čeká, jestli jí stát poskytne nějaké kompenzace. Teď ještě peníze má, následky povodně ucítí až koncem roku.
„Ty ušlé zisky, který ucítíme, to bude až v zimě, teď ještě dobíhají platby a faktury z minulého roku, takže teď zrovna peníze ještě jakžtakž vycházejí, ale ta díra nastane někdy listopad až duben, než zase začneme sklízet.“
To, co se podařilo zachránit nebo co voda nezaplavila, nabídne Iva Budínová svým odběratelům, zvedat ceny se jí ale nevyplatí:
„To nás nezachrání. Nejde to, ceny se zvedat nedají, protože je tlak okolí. Nikdo by od nás nekoupil dražší brambory nebo cokoli jiného. Musíme zůstat jako všichni na nějakém průměru.“
Stejně jako drobní zemědělci jsou na tom větší družstva. Jak popisuje Jaroslav Zeman, předseda představenstva Agrokomplexu Ohře:
„My jsme poslední větší zemědělská společnost, která hospodaří na konci toho toku, kde voda odtéká z celé republiky přes nás, potom už dál se to zužuje na Ústí. Takže tady byl poslední prostor na rozlití, a to rozlití bylo tak intenzivní, že nám to zaplavilo 750 hektarů všech plodin. Zejména tedy zeleniny, která byla zničena na ploše 260 hektarů. Což pro nás zelináře je velice citelné.“
Agrokomplex Ohře sečetl škody na zaplavené zelenině na zhruba 40 milionů korun. Zelenina nejen na Litoměřicku mírně podražila. Podle Jaroslava Zemana za to ale nemůže povodeň:
„Ta cena je o něco vyšší, já bych řekl, že to není povodní, ale že to je dáno převážně tím, že vysoké náklady na založení porostu vznikly z letošního jara, kdy jaro bylo pozdní, byly dlouhé mrazy.“
Vraťme se ale do Travčic na farmu Ivy Budínové. Letošní povodeň jí sice vzala většinu úrody a tím i výdělku, věří ale, že třeba příští rok bude lepší:
„Snad to nějak přežijeme. Každý rok je jiný. A příště bude zase líp.“
Měsíc po povodni ještě na některých polích na Litoměřicku stojí voda. Laguny musí vyschnout. A s tím jsou pro zemědělce spojeny další komplikace.
