Žena z Chrudimska přišla před 6 lety o zrak i práci. Teď pracuje v Tyflocentru

Práci dnes špatně shánějí i zdraví lidé, natož ti, kteří mají zdravotní postižení. Je jen málo firem, které jim vycházejí vstříc. Šance lidí se zrakovým hendikepem bývají na trhu práce mizivé. Ví to i 38letá Hana Pleskotová z Bojanova na Chrudimsku. Před 6 lety žila normálním životem, pak ale oslepla následkem neštovic. Ztratila práci a přátele, nakonec však našla nové zaměstnání.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nevidomá žena

Nevidomá žena | Foto: stock exchange

Paní Hana ukazuje, co umí počítač pro nevidomé. Našla administrativní práci v Tyflocentru. Dřív tady pomoc dostávala, teď ji nabízí lidem s podobným životním příběhem.

„Mně se to stalo ze dne na den. Bylo to skličující. Člověk se ptá, co, proč,“ vzpomíná. V důsledku neštovic přestala vidět nejprve na jedno, pak i na druhé oko. Hendikep ji vyřadil z běžného života.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příběh nevidomé paní Hany zaznamenal Ondřej Wolf

Hana je do jisté míry soběstačná a na svém novém pracovišti se pohybuje bez větších problémů. Nenaráží do židlí ani neztrácí orientaci. Počítač, na kterém pracuje, ale musí mít hlas. „Trvá to déle. Člověk, který dobře vidí, tak to zhlédne, a tady vám to musí přečíst celou stránku,“ popisuje.

Na internetu vyhledává například grantové projekty a další informace. Vedle toho pracuje i ve zdejší kavárně pro nevidomé. „Pomáhám s přípravou místnosti, roznášet kávu,“ říká.

Částečný pracovní úvazek získala 38letá žena ale jen na půl roku. Zaměstnat ji v Tyflocentru umožnily evropské peníze. Šance klientů na volném pracovním trhu bývají mizivé.

Míra nezaměstnanosti je podle staré metodiky nejvyšší v historii ČR

Číst článek

„Už když dochází do zaměstnání, tak vznikají nové návyky, vůbec někam pravidelně docházet, protože ti lidé byli dlouhodobě bez práce,“ poznamenala ředitelka Tyflocentra Dana Stoklasová.

Hana Pleskotová je šťastná, že alespoň částečně muže žít jako zdraví lidé. Má práci a získala i nové přátele. „Byla jsem ráda, protože sem chodím moc ráda. Je tady veselá nálada a dobrý kolektiv, a člověk už se ráno těší do práce,“ uzavírá.

Simona Bartošová, Ondřej Wolf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme