Žena z Krnova strávila život v ústavech, svobody se dočkala díky podporovanému bydlení
Kojenecký ústav, pět dětských domovů, dva ústavy sociální péče, dokonce domov důchodců a pak další ústav vystřídala za svůj život paní Jarmila Mlčochová z Krnova. Až teď po padesátce objevuje, co to znamená žít ve vlastním bytě a starat se sama o sebe. Krnovská radnice nechala opravit zdevastovaný dům v centru města a jeden z bezbariérových bytů dostala i paní Jarmila v rámci projektu Podporované bydlení Slezské diakonie.
Jméno na zvonku, vlastní mobilní telefon a obývací pokoj - to jsou pro většinu lidí zcela samozřejmé věci. Pro paní Jarmilu nový svět.
Telefonování je jedna z činností, kterou se paní Jarmila naučila. Když jí Český rozhlas navštívil, vzala do ruky telefon a předvedla, že to zvládá bez problémů.
Vrásky jí nedělá ani cestování. „Sama cestuju, trefím i do Ostravy,“ říká. A to vše zvládá žena, která strávila většinu života za zdmi ústavů.
„Je to velký rozdíl od ústavů, že jsem tu osvobozená tím, že mě tady nikdo nekárá udělej si to, udělej tamto. Přijdou, všechno nám vysvětlí, co a jak máme udělat další dny, a tím se s náma rozloučí, odejdou a my už si děláme po svém,“ pochvaluje si paní Jarmila.
Největší změnou teď pro ní je vlastní bydlení. Návštěvy provádí svým útulným a pečlivě uklizeným bytem s nadšením a ukazuje třeba kuchyňku, kde se učí samostatně vařit.
„Dneska jsem si naškrabala brambory, koupila jsem si polévkovou směs a udělala jsem takovou zeleninovou polévku. Už jsem v tom zaučená a jde mi to,“ pochlubila se. Sama chodí i nakupovat. „Pětistovka mi musí vydržet celý týden a jsem už naučená, že se musím dívat, kolik to stojí a kolik mi vrátí u pokladny,“ dodává.
Důležité je dostat šanci na svobodu, říká koordinátora projektu
Na samostatný život se paní Jarmila musela připravovat. Nejraději vzpomíná na přípravy v opavském ústavu Mánesova, kde prožila 17 let.
„Tam jsem měla pracovníka jménem Věrka Unčovská, která se o mě hodně starala, učila mě šetřit penězma, vypínat elektriku a to všechno. Takže jsem jí velice vděčná,“ říká.
Vzpomínky na osoby, které paní Jarmilu podporovaly v osamostatňování, jí vehnaly do očí slzy. Teď jí pomáhají pracovníci Slezské diakonie. Přidělují ji peníze, navštěvují ji a pomáhají řešit problémy.
Podle koordinátorky programu Podporované bydlení Renáty Skulinové je důležité, že hendikepovaní lidé, kteří jsou schopni se sami o sebe postarat, dostali šanci žít svobodně.
„Dle mého názoru transformace klientů z velkokapacitních zařízeních do samostatného bydlení je velmi přínosná hlavně ve velké míře svobody. Vedeme klienty k tomu, aby převzali zodpovědnost za vlastní bydlení, v péči o sebe a domácnost,“ zdůrazňuje koordinátorka.
O tématu péče o postižené lidi a proměnách velkých ústavů uslyšíte na Radiožurnálu krátce po 17. hodině, kdy začne debatní Speciál Martina Veselovského. Přímý videopřenos můžete sledovat na našem webu zpravy.rozhlas.cz.
