Zvedající se hladina řek vrací lidem vzpomínky na povodně v roce 2002

Řeka Nežárka ve Veselí nad Lužnicí, která vystupuje z břehů, vrací lidem vzpomínky na povodně z roku 2002. Každý déšť místní vyděsí. Stoupající hladinu chodí pravidelně kontrolovat a bojí se, aby se neopakovala. Stejná situace jako před jedenácti lety.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Veselí nad Lužnicí 3. června 2013

Veselí nad Lužnicí 3. června 2013 | Foto: Lucie Suchánková Hochmanová

Stoupající hladinu Nežárky chodí na Foglarovo nábřeží ve Veselí nad Lužnicí pravidelně kontrolovat paní Fučíková se synem. Bydlí necelých dvě stě metrů od řeky na Malém náměstí.

Hladina Nežárky, která začala vystupovat z koryta, jim vrací vzpomínky na povodně z roku 2002.

„Barák se vysoušel zhruba dva měsíce, rok nato jsme začali něco opravovat a trvalo to tak zhruba rok. Tak to měl asi každý,“ vzpomíná syn paní Fučíkové.

„Podlahy, nábytek, všechno se vyhazovalo. Přišli jsme úplně o všechno. Aspoň že máme nemovitost pojištěnou,“ nachází malé pozitivum na celé situaci paní Fučíková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Za rodinou Fučíkových, které voda vyplavila už v roce 2002, se vydala reportérka Lucie Hochmanová

V roce 2002 ji postihly dvě smutné události krátce po sobě. Těsně před povodněmi jí totiž zemřel manžel.

„Pak 13. srpna přišla ta povodeň a předtím mi volali z pojišťovny, že pojišťují znovu, ale to ještě nic nebylo. A oni toho ani moc nedají. Udělali jsme pak to nejnutnější, jako dveře nebo podlahy a okna. To všechno bylo pryč, vždyť tam 14 dní stála voda…“

Většina lidí myslela už při opravách domů na to, že by se situace mohla někdy opakovat, a ve svých obydlích mají všude dlažbu, žádné koberce.

„Máme to taky tak, dlažbu nebo někde linoleum, koberec máme snad jen v obýváku, takový malý čtvereček,“ ukazuje paní Fučíková.

POVODNĚ ONLINE: Mělník připravuje evakuaci, v Zálezlicích se protrhla hráz

Číst článek

S rodinou prý přemýšleli, že by se odstěhovali jinam. „Jenomže kam? Mně bude pomalu osmdesát,“ krčí rameny stará paní.

„A hlavně prodejte ten dům! Dneska to nikdo nechce, a prodat to podhodnoceně…“ vrtí hlavou i její syn.

Tereza Jelínková, Lucie Suchánková Hochmanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme