Alternativa dokáže soustavnou kritikou poměrů v zemi přitáhnout všechny nespokojence napříč společností. Je jedno, zda dříve volili postkomunisty, tržní liberály nebo křesťanské či sociální demokraty.
Koneckonců i sídlo společnosti Nord Stream provozující stejnojmenný plynovod, a tím pádem jeden ze symbolů ruské mocenské politiky posledních let, měl své sídlo ve švýcarském Zugu.
Návštěva prezidenta Pavla v Německu byla hlavně seznamovací. Vyzdvihnout by se ale měl úmysl obou prezidentů se minimálně jednou do roka pravidelně sejít a vyhodnotit vztahy obou zemí.
Kancléř Olaf Scholz se dlouho bránil zaslání německých tanků Leopard. Své rozhodnutí ale musel přehodnotit. Změna nastala, až když to pro něj začal být vnitrokoaliční problém.
Co bylo kdysi myšleno jako výjimečné nebo přechodné řešení pro mimořádné situace, se jednu dobu stalo v Německu téměř normou. Velké koalice zevšedněly.
Zavedení Hartz IV představovalo jeden z nejdůležitějších bodů reformy sociálního státu. Pro mnohé členy sociální demokracie ale byla dávka těžko stravitelná a při schvalování vyvolávala silné pnutí.
Abbás prohlásil, že Izrael se za posledních 50 let dopustil vůči Palestincům padesáti holokaustů. Tato nehorázná slova vyžadovala rozhodnou odpověď od hostitele. Jenomže Scholz tak neučinil.
Jak se německý kancléř Olaf Scholz postavil k energetické krizi, kterou vytvořila ruská invaze na Ukrajinu? A jak se staví k jaderným elektrárnám? V komentáři o tom píše Robert Schuster.
Zatímco v západních spolkových zemích převažuje podpora sankcím, stejně tak názor, že Rusko je na Ukrajině agresorem, je to v pěti východoněmeckých spolkových zemích přesně obráceně.
Pokud by k omezení rychlosti došlo, byl by to obrovský průlom. Z možnosti brázdit autem dálnice stylem „co to dá“ se totiž stal v Německu od dob masového rozšíření aut důležitý symbol blahobytu.
Německá zahraniční politika potýká s problémy. Olaf Scholz jel nedávno na Ukrajinu, ale ne sám. Jako by nechtěl být výrazný. Nad tím, proč kancléř zůstává skrytý se zamýšlí Robert Schuster.
Van der Bellen provedl Rakousko v minulých letech nejenom úskalími covidu, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Během šesti let v čele státu jmenoval pět různých vlád.
Před několika dny navštívil český premiér Petr Fiala Berlín. Setkal se s nejvyššími představiteli Německa, kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Německá vláda levého středu vedená sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem čelí prakticky od začátku ukrajinské války kritice, že je příliš pasivní.
Zatímco německý kancléř je z titulu funkce považovaný za těžkou váhu v evropské politice, rakouský si své místo musí hledat. Ten současný udělal velký krok, aby se i on zapsal do širšího povědomí.
