Nenechávejte žáky propadat a nabídněte doučování nebo letní školu, radí Česku OECD

Dětí, které musí opakovat ročník, v Česku ubývá. I přesto si ale odborníci z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj myslí, že je to pořád málo a chtějí, aby „propadlíci“ zmizeli úplně. Místo pětky na vysvědčení doporučují letní školy nebo doučování o víkendu. S informací přišla Mladá fronta Dnes.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studovna, ilustrační foto. | Foto: Stock.xchng

Špatné známky mohou být často předzvěstí hlubšího problému. „Často za tím stojí špatné rodinné zázemí, špatné sociální podmínky, nezájem rodičů o to, aby se se situací něco dělalo,“ vysvětluje ředitelka pražské základní školy Jiřího Gutha-Jarkovského Jitka Kendíková.

Ve škole prý vedou učitele k tomu, aby dětem pomáhali během celého školního roku. Nápad školských komisařů z OECD se jí proto moc nezamlouvá.

Přehrát

00:00 / 00:00

O návrhu na omezení počtu propadajících žáků informovala redaktorka Klára Bílá. V Ozvěnách dne o něm diskutovala ředitelka pražské ZŠ Eden Jana Churáčková a dětský psycholog a pedagog Václav Mertin

„Vzděláváme třeba děti s autismem, tak hledáme nějaká řešení – takovou cestou může být třeba to, že pro tyto děti škola zavede slovní hodnocení a tím se vlastně vyhne problému propadání. Mně se to úplně nelíbí, protože si myslím, že děti potřebují odpočinek a že prázdniny jsou pro ně i motivační záležitostí,“ míní ředitelka.

„Nehledě na to, že každá škola má jiný vzdělávací program. Takže si nedovedu představit, že by děti ze čtyř škol jely na letní školu a v jedné 4. třídě by se braly antické dějiny, ve druhé 4. třídě by se braly husitské války,“ přidává další argument Václava Masáková, která řídí pražskou pedagogicko-psychologickou poradnu.

Podobně to vidí například i ředitelka pražské základní školy Eden Jana Churáčková. Obava z propadnutí je podle ní pro některé žáky tou poslední možnou motivací, proč si potřebné vědomosti doplnit.

„Každý učitel, když chce někoho nechat propadnout, si doufám vždycky položí otázku, jestli on a škola udělali všechno, co bylo možné udělat a jestli byly vyčerpány všechny možnosti. Pokud tomu tak není, tak je to velmi často příčina na straně žáka,“ tvrdí Churáčková.

Naopak podle dětského psychologa a pedagoga Univerzity Karlovy Václava Mertina propadnutí žákům nijak nepomůže, naopak je může demotivovat od dalšího studia.

„Opakování může mít smysl na prvním stupni, v první nebo druhé třídě, kde se jedná o otázku nezralosti. Ale ve vyšších ročnících to bývá častěji spíš kontraproduktivní. Z hlediska výsledků to žádný velký efekt nepřinese a řekl bych dokonce, že z hlediska dalšího celoživotního vzdělávání to spíš dítě otráví,“ říká psycholog.

Změna se nechystá

Stejnou třídu muselo například před šesti lety opakovat 7600 dětí, loni jich bylo o tisíc méně. Podle analytičky Michaely Kleňhové z ministerstva školství je vývoj daný zákonem.

„Vzhledem k tomu, že žáci mohou opakovat jenom jednou na prvním i druhém stupni, tak je situace poměrně stabilní, co se týče podílu opakujících žáků. V současné době na prvním stupni opakuje zhruba 0,6 procenta žáků, což je poměrně nízké číslo. Na druhém stupni se jedná o 1,1 procento,“ uvádí Kleňhová.

Ministerstvo proto na stávající legislativě nehodlá nic měnit. Chce ale například posílit školská poradenská pracoviště, která pomohou vyrovnat rozdíly ve výsledcích žáků.

Veronika Sedláčková, Klára Bílá, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme