Nenechávejte žáky propadat a nabídněte doučování nebo letní školu, radí Česku OECD
Dětí, které musí opakovat ročník, v Česku ubývá. I přesto si ale odborníci z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj myslí, že je to pořád málo a chtějí, aby „propadlíci“ zmizeli úplně. Místo pětky na vysvědčení doporučují letní školy nebo doučování o víkendu. S informací přišla Mladá fronta Dnes.
Špatné známky mohou být často předzvěstí hlubšího problému. „Často za tím stojí špatné rodinné zázemí, špatné sociální podmínky, nezájem rodičů o to, aby se se situací něco dělalo,“ vysvětluje ředitelka pražské základní školy Jiřího Gutha-Jarkovského Jitka Kendíková.
Ve škole prý vedou učitele k tomu, aby dětem pomáhali během celého školního roku. Nápad školských komisařů z OECD se jí proto moc nezamlouvá.
O návrhu na omezení počtu propadajících žáků informovala redaktorka Klára Bílá. V Ozvěnách dne o něm diskutovala ředitelka pražské ZŠ Eden Jana Churáčková a dětský psycholog a pedagog Václav Mertin
„Vzděláváme třeba děti s autismem, tak hledáme nějaká řešení – takovou cestou může být třeba to, že pro tyto děti škola zavede slovní hodnocení a tím se vlastně vyhne problému propadání. Mně se to úplně nelíbí, protože si myslím, že děti potřebují odpočinek a že prázdniny jsou pro ně i motivační záležitostí,“ míní ředitelka.
„Nehledě na to, že každá škola má jiný vzdělávací program. Takže si nedovedu představit, že by děti ze čtyř škol jely na letní školu a v jedné 4. třídě by se braly antické dějiny, ve druhé 4. třídě by se braly husitské války,“ přidává další argument Václava Masáková, která řídí pražskou pedagogicko-psychologickou poradnu.
Podobně to vidí například i ředitelka pražské základní školy Eden Jana Churáčková. Obava z propadnutí je podle ní pro některé žáky tou poslední možnou motivací, proč si potřebné vědomosti doplnit.
„Každý učitel, když chce někoho nechat propadnout, si doufám vždycky položí otázku, jestli on a škola udělali všechno, co bylo možné udělat a jestli byly vyčerpány všechny možnosti. Pokud tomu tak není, tak je to velmi často příčina na straně žáka,“ tvrdí Churáčková.
Naopak podle dětského psychologa a pedagoga Univerzity Karlovy Václava Mertina propadnutí žákům nijak nepomůže, naopak je může demotivovat od dalšího studia.
„Opakování může mít smysl na prvním stupni, v první nebo druhé třídě, kde se jedná o otázku nezralosti. Ale ve vyšších ročnících to bývá častěji spíš kontraproduktivní. Z hlediska výsledků to žádný velký efekt nepřinese a řekl bych dokonce, že z hlediska dalšího celoživotního vzdělávání to spíš dítě otráví,“ říká psycholog.
Změna se nechystá
Stejnou třídu muselo například před šesti lety opakovat 7600 dětí, loni jich bylo o tisíc méně. Podle analytičky Michaely Kleňhové z ministerstva školství je vývoj daný zákonem.
„Vzhledem k tomu, že žáci mohou opakovat jenom jednou na prvním i druhém stupni, tak je situace poměrně stabilní, co se týče podílu opakujících žáků. V současné době na prvním stupni opakuje zhruba 0,6 procenta žáků, což je poměrně nízké číslo. Na druhém stupni se jedná o 1,1 procento,“ uvádí Kleňhová.
Ministerstvo proto na stávající legislativě nehodlá nic měnit. Chce ale například posílit školská poradenská pracoviště, která pomohou vyrovnat rozdíly ve výsledcích žáků.
