‚Černé dny mě motivovaly.‘ Nikola Ogrodníková má evropské stříbro i přes problémy s lýtky
Už prvním hodem získala svou první velkou oštěpařskou medaili. Nikola Ogrodníková protrhla smůlu české atletické výpravy a i přes bolest lýtek uhájila evropské stříbro.
„Nedokážu slovy popsat, co mi momentálně koluje v těle. Je to nával emocí. Chvíli je to dobré, pak nevím, co si počít. Jsem šťastná, protože to bylo fakt protrápené, ale vyšlo to dobře,“ hledala v rozhovoru pro Radiožurnál slova stříbrná medailistka z mistrovství Evropy Nikola Ogrodníková.
První medaile pro Česko. Oštěpařka Ogrodníková získala evropské stříbro
Číst článek
Poslední pokus jste házela naplno, byl váš druhý nejlepší. Hned pak jste ale začala plakat.
Na pátém pokusu už jsem začala mít problémy s lýtky. Cítila jsem je tak, že jsem už ani nechtěla chodit rovinky před pokusem. Ani jsem nevěděla, jestli mám na ten šestý nastoupit. Modlila jsem se, aby mě nikdo nepřehodil, protože jsem nevěděla, jestli to zvládnu.
Na medailovou pozici jste dostala v první sérii, byla jste pak nervózní?
Byla jsem v docela dobré náladě, věděla jsem, že nemám co ztratit. Když to srovnám s kvalifikací, tak jsem byla úplně někde jinde, nebyla jsem tak nervózní. Spíš jsem měla bojovnou náladu.
Němka Hussongová hodila rekord evropských šampionátu už v první sérii, co to udělá s ostatními závodnicemi?
Já to Christin přeju, hodila nádherný pokus. V ten moment jsem necítila žádný tlak, dál jsem se soustředila na sebe a věděla jsem, že můžu taky předvést velmi kvalitní výkon. Akorát jsem byla moc stažená a málo uvolněná.
Kalkulovala jste s tím, že je zlato hodně daleko a propočítávala jste si výkony na stříbro a bronz?
V oštěpu člověk nikdy neví. Taky jsem mohla předvést dobrý výkon. Netroufám si říct, jestli takový jako Christin, ale taky by to bylo daleko.
Napadlo by vás, že to budete právě vy, kdo ukončí medailové trápení české výpravy?
Rok zpátky určitě ne, ale jak jsme teď měli černé dny, tak mě to víc a víc motivovalo. Podvědomě jsem v sobě měla, že chci českému týmu medaili donést.
Medaile za 61,85 metru je relativně málo. Už dřív jste říkala, že by to nemuselo stačit.
To jsem věděla. Opravdu jsem si myslela, že Martina Ratejová nebo další ještě zatlačí. A že pokud nehodím k 64 metrům, tak můžu odjet bez medaile. Všechny holky se trápily, byla to dlouhá soutěž, všechno trvalo a asi se unavily. Navíc jsme házely včera kvalifikaci, možná i to byl problém.
Sledovala jste pokus Slovinky Ratejové, v té době čtvrté ženy pořadí?
Jen po očku. Spíš jsem bojovala s hlavou, abych zvládla ten pocit, jak mě bolela lýtka. Nevěděla jsem, jestli se mám postavit, nebo ne. Přišlo mi, jako bych doběhla osmistovku a nemůžu se hýbat.
'Mám spoustu rezerv'
Když jste se z víceboje dala na oštěp, lákal vás někdo, že byste v něm mohla udělat medaili?
Tabulkově jsem v oštěpu měla větší šanci se prosadit ve světě, protože vícebojařské výkony jsou docela kvalitní. Když v oštěpu člověk hodí 60 metrů, otevře si bránu. Pak záleží, jak se to posune.
Troufnete si říct, kde je vaše maximum?
Mám spoustu rezerv. Nemůžu říct, že jsem úplný začátečník, ale začala jsem později než některé moje kolegyně. Někdy mám lepší nohy, někdy vršek.
Jak se teď těšíte za českou výpravou?
Hlavně se těším na pokoj, až mi někdo něco udělá s lýtky. Fakt jsem chtěla brečet, říkala jsem si, že nebudu moct bojovat.
Finále jste házela na olympijském stadionu v Berlíně před Němci, kteří mají oštěp rádi. Jaké to jsou vzpomínky?
Atmosféru jsem moc nevnímala. Spíš jen, co jsem měla za zády, trenéra, Víťu (přítele Vítězslava Veselého) a ostatní z týmu. Jsem ráda, že tu byl a může to se mnou prožít. Mít tu partnera a oporu je něco skvělého.
Váš trenér Rudolf Černý zmínil, že Vítězslav Veselý má větší cit pro oštěp, jak vám pomáhá atleticky?
Trenér myslel, že jsem u něj nově a nemá mě moc nakoukanou. S Víťou jsem dělala veškerou techniku a ještě se o tom bavíme doma. Je to prostě oštěpař, takže ví pocity závodníka. Trenér v té pozici nikdy moc nebyl, tak pracuju s oběma.
Jak to vlastně vypadá v oštěpařské domácnosti?
Je to úplně normální. Akorát třeba než umyjete nádobí, tak se zapřete o futra a protáhnete si ruku.
